HUM

Město na Istrii

 /  / Reporáže z cest / Chorvatsko 2015 / Hum

Během jednoho odpoledního výletu jsme navštívili město Hum. V Guinessově knize rekordů je uvedeno jako nejmenší město na světě. Ze Sol Polynesia jsme se vydali po Savudrijska, Jadranska a Kolodvorska ulica ke kruhovému objezdu v Umagu, kde jsme se napojili na silnici D300. Ta nás vedla do istrijského vnitrozemí. Podjeli jsme dálnici A9 a pokračovali po silnici D200 do Buje, za kterým jsme se napojili na silnici 5209. Přes Krasica a Bijele Zemlje jsme dojeli do údolí řeky Mirna. Tímto údolím podél řeky jsme pokračovali po silnici D44, která nás dovedla až do Buzetu, který je jen několik kilometrů od chorvatsko-slovinské hranice. Je známý jako město lanýžů, protože v jeho okolních lesích rostou bílé a černé lanýže. Silnice D44 nás dovedla až do Roče, kde jsme odbočili na místní komunikaci směřující do Humu. Tuto cestu vroubí 11 monumentů připomínajících šíření hlaholského písma.

Aleja Glagoljaša, Hlaholská alej, je monumentálním komplexem jedenácti památníků. Byla vytyčena v letech 1977 až 1985. Památníky zobrazují osoby a údálosti související s rozšířením Hlaholice, slovanského písma vytvořeného Konstantinem, svatým Cyrilem, ze Soluně ve druhé polovině 9. století. Hlaholice měla umožnit překlad převážně bohoslužebných textů do staroslověnštiny. Původně měla 41 znaků. Kamenné památníky jsou Stup Čakavskog sabora, Stol Ćirila i Metodija, Katedra Klimenta Ohridskog, Glagoljski lapidarij, Klanac hrvatskog Lucidara, Vidikovac Grgura Ninskog, Uspon Istarskog razvoda, Zid hrvatskih protestanata i heretika, Odmorište žakna Jurja a Spomenik otporu i slobodi. Jedenáctým památníkem jsou měděná Vrata Huma s dvanácti medailony symbolizujícími jednotlivé měsíce a pro ně charakteristické zemědělské činnosti.

Stol Ćirila i Metodija
Stol Ćirila i Metodija
Hum
Hum
Humska konoba
Humska konoba
Východní brána
Východní brána

Podle legendy vznikl Hum náhodou, když obrům při stavbě měst v údolí řeky Mirny zbylo několik kamenů, ze kterých se rozhodli postavit miniaturní město. To bylo už v 11. století obehnáno hradbami na pozůstatcích dřívějšího opevnění. Domy byly postaveny uvnitř hradeb. Poprvé bylo město zmíněno ve 12. století jako Cholm. V 16. století byla postavená strážná věž, zvon a městská lodžie pro zezílení obrany města. Městský farní kostel Nanebevzetí panny Marie byl postavený v roce 1802 na místě dřívějšího kostela. Druhý kostel sv. Jeronýma byl postavený ve 12. století a stojí mimo hradby. V Humu se pálí Biska, tradiční istrijská pálenka vyráběná podle dvě tisíciletí staré keltské receptury. Zachovalý je starobylý zvyk volby starosty, který připadá na Den Humu 11. června. Všichni muži farnosti se shromáždí v městské lodžii a vyrývají své hlasy na dřevěnou hůl.

Zaparkovali jsme na parkovišti mezi hřbitovem a městem. Podél městských hradeb jsme se vypravili poznávat město. Nad hradbami se tyčila 22 m vysoká zvonice s hodinami pocházející z roku 1552. Původně byla obrannou věží. Vpravo stál dům postavený mimo hradby. Bránou Vrata Huma z roku 1562 jsme vstoupili do města. Nová měděná vrata byla instalovaná v roce 1981. Mají velká madla ve tvaru volských rohů. Vstoupili jsme do přízemí městského paláce Polača, kde občané diskutovali o městských otázkách. Po pravé straně jsme viděli Lapidárium se třemi hlaholskými nápisy inspirovanými Humem. Prošli jsme se městem, které má jen dvě malé uličky se třemi řadami domů. Navštívili jsme místní restauraci Humska konoba, galerii se sbírkou tradičního istrijského nábytku a zemědělského nářadí, v obchůdcích jsme si koupili suvenýry a samozřejmě i místní Bisku.

Severní ulička
Severní ulička
Zvonice
Zvonice
Kostel Nanebevzetí panny Marie
Kostel Nanebevzetí panny Marie
Kostel sv. Jeronýma
Kostel sv. Jeronýma

Po prohlídce města jsme vystoupali k románskému kostelíku sv. Jeronýma. Jedná se o hřbitovní kostel ze 12. století. Obnovený a znovu vysvěcený byl v roce 1904. Podlaha je vydlážděná čtvercovými dlaždicemi. Na vyvýšeném prostoru je půlkruhová kamenná apsida. Na vnitřních stěnách jsou fresky z druhé poloviny 12. století. Zajímavé jsou také hlaholské grafity z období 13. až 16. století a hlaholské nápisy z roku 1537. Prohlídka Humu nám zabrala jen hodinu. Ještě jednou jsme si vychutnali pohledy na istrijské vnitrozemí a na kamenný Hum uvnitř hradeb. Zpět k pobřeží jsme se vydali stejnou cestou přes Buzet. V údolí řeky Mirna jsme si udělali ještě jednu zastávku. Vystoupali jsme k nejpopulárnějšímu výletnímu cíli istrijského vnitrozemí, k dominantě širokého okolí, do malebného městečka Motovun.

Fotogalerie: Hum