DEN HAAG
Město v Nizozemsku
/ / Reporáže z cest / Nizozemsko 2018 / Den Haag
Na další půldenní výlet před zápasem na European Champions Cup jsme vyrazili do Den Haag. Bylo by možné si zakoupit denní turistickou jízdenku za € 14,50 a cestovat tam vlakem, pro nás ale bylo lepší se tam vydat autem. Od Campanile hotel jsme jeli k nákupnímu centru Alexandrium a za ním jsme se připojili na dálnici A20. Po té jsme jeli až k dálniční křižovatce Kleinpolderplein, odkud jsme pokračovali po dálnici A13 z Rotterdamu, kolem Delft až do Haagu. Tady jsme se napojili na dálnici A12 a na jejím konci jsme přejeli na silnici S101 a následně S100 a S102, která nás dovedla na parkoviště u miniaturního města Madurodam. Celodenní parkování stálo € 8,50 (parkovací lístek). Za € 16,50 jsme si zakoupili vstupenku a vstoupili jsme do 25x zmenšeného světa obsahujícího vše, čím se Nizozemsko ve světě proslavilo.
Toto miniaturní město bylo slavnostně otevřeno 2. července 1952 a jeho první starostkou se ve 14. letech stala princezna Beatrix Vilemína Armgarda Oranžsko-Nasavská, která se o 28 let později stala královnou Nizozemska. Madurodam byl pojmenovaný po George John Lionel Maduro, studentovi práva z ostrova Curaçao, který se vyznamenal v obraně před německým útokem na Haag během druhé světové války. Na ploše 18000 čtverečních metrů jsou modely v měřítku 1:25 rozděleny do třech oblastí. Centrum měst představuje holandskou architekturu a zahrnuje významné stavby. Svět vody ukazuje práci s vodou a zahrnuje mlýny, hráze a přístavy. Ostrov vynálezů demonstruje mezinárodní úspěchy ve všech možných lidských činnostech. Madurodam jsme si během dvou hodin prošli a důkladně jsme se tak seznámili s Nizozemskem.
Kousek od Madurodamu jsme nastoupili na tramvaj č. 9 a dojeli jsme až do Scheveningenu k Severnímu moři. Celodenní jízdenku jsme si zakoupili v automatu přímo v tramvaji. Její cena byla € 6,50. Vystoupili jsme u monumentální budovy Kurhaus, stojící přímo u pláže. V letech 1884 až 1885 ho postavili němečtí architekti jako koncertní sál a hotel se 120. pokoji. Brzy však byl poškozený požárem a v letech 1886 až 1887 byl přestavěný. Během jeho největšího rozkvětu v něm pobývalo několik králů a hlav států. Vystupovalo v něm mnoho špičkových umělců, např. Roling Stones nebo Tina Turner. Kurhaus byl v roce 1975 uveden jako historická budova a zachráněn před demolicí. Byl zrekonstruovaný a v roce 1979 znovu otevřený. Chvíli jsme pobyli na pláži a pozorovali Severní moře spolu s unikátním dvoupodlažním molem z roku 1959 se čtyřmi ostrůvky.
Nasedli jsme na tramvaj č. 1 a jeli jsme směrem do centra Haagu. Haag je třetí největší město v Nizozemsku. Oficiálně se nazývá s-Gravenhage. Sídlí v něm panovník, vláda i parlament. V roce 1229 koupil hrabě Floris IV. Holandský svou třetí rezidenci u jezera Hofvijver. Jeho úmysl přestavět lovecký hrádeček na velký hrad zrealizoval až jeho syn a nástupce Vilém II. Holandský, který v roce 1248 nechal přestavět lovecký hrádeček na zámek, později nazývaný Binnenhof. Haag se stal v roce 1358 hlavním sídlem hrabat z Holandska a tedy i sídlem mnoha vládních institucí. To vedlo k rozvoji obce do velikosti města. Od roku 1588 byl Binnenhof oficiálním sídlem panovníků. Postupně byl rozšiřovaný a přestavovaný až do dnešní podoby paláce. V 17. století byl Haag hlavním diplomatickým centrem Evropy. V té době neměl stále městská práva. Ta mu udělil až v roce 1811 Ludvík Bonaparte.
Z tramvaje č. 1 jsme vystoupili u Vredespaleis, Paláce míru. V něm sídlí Mezinárodní soudní dvůr, Stálý rozhodčí soud, Akademie mezinárodního práva, nadace Carnegie Stichting a knihovna. Myšlenka postavit novorenesanční palác vznikla v době první Haagské mírové konference v roce 1899. Ta dala impuls k ustavení Stálého rozhodčího soudu. Na výstavbu finančně přispěl filantrop a mecenáš Andrew Carnegie. V roce 1903 vznikla nadace, která finance přijala a palác spravuje dodnes. Základní kámen byl položen při příležitosti druhé Haagské mírové konference v roce 1907. Některé účastnické státy poskytly cenné dary na výzdobu interiéru. Palác byl slavnostně otevřený v roce 1913. Po prohlídce exteriéru paláce jsme pokračovali tramvají č. 1 na zastávku Kneuterdijk.
Z tramvaje jsme vystoupili přímo naproti jezera Hofvijver. Za ním se nám otevřelo nádherné panorama komplexu budov Binnenhof s moderními výškovými budovami v pozadí. Kolem sochy krále Viléma II na koni jsme vešli Stathouderskou bránou do areálu Binnenhofu na náměstí Binnenhofplei. Před námi byl Ridderzaal, Rytířský sál, se dvěmi věžičkami, jádro Binnenhofu. Jedná se o nejstarší stavbu. Před ním stála na nádvoří zlacená novogotická fontána. Nádvoří bylo obklopeno parlamentními budovami, které pocházející z různých období a symbolizují kontinuitu nizozemské vlády. Jsou domovem vlády i obou komor parlamentu. Podél Rytířského sálu jsme prošli celým areálem a bránou Mauritspoort jsme vyšli k Mauritshuis, Mořicův dům. V tomto paláci sídlí světoznámá obrazárna. Přešli jsme na náměstí, na jehož rohu byl palác se sídlem Ministerstva spravedlnosti.
Z náměstí jsme spatřili několik výškových budov. Dominantní byly Hoftoren, Zurichtoren a Castalia. Uličkami jsme prošli k hlavnímu nádraží Den Haag Centraal. Odtud jsme se vrátili tramvají č. 9 k Madurodamu, kde jsme měli zaparkované auto. Po stejných dálnicích jako při cestě do Haagu jsme jeli zpět. U města Delft jsme se zastavili v obchodním domě Ikea na obědě a následně k malému odpočinku v Campanile Hotel. Potom jsme se přemístili k baseballovému stadionu, kde jsme měli možnost i zaparkovat. Před večerním zápasem jsme si ještě prohlédli okolí, kterému dominovala mešita Mevlanamoskee a za kanálem Delfshavense Schie stadion fotbalového klubu Sparta Rotterdam, který byl prvním fotbalovým profesionálním klubem v zemi.