VÍDEŇ

Město v Rakousku

 /  / Reporáže z cest / Vídeň 2012 / Vídeň

Vídeň se rozkládá na obou březích řeky Dunaje na severovýchodě Rakouska. Leží na západním okraji Panonské pánve a na východě tvoří hranici Vídeňského lesa. Vídeň je hlavním a největším městem Rakouska a jednou z jeho devíti spolkových zemí. Je největším a také nejvýznamnějším rakouským politickým, hospodářským a kulturním střediskem. Symboly města jsou Stephansdom, gotická katedrála, Schönbrunn, císařský zámek zaniklé Habsburské říše a Museums Quartier, muzejní čtvrt s nejvýznamnějším muzejním komplexem na světě. Historické centrum bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Vídeň je také známá jako město hudby, město valčíků. Pravidelně obsazuje přední příčky žebříčku měst sestaveného společností Mercer a seřazeného podle kvality života.

Historie Vídně se začala psát už někdy v neolitu, před 25 tisíci lety. Z této doby jsou nejstarší archeologické vykopávky. Poloha na řece Dunaji, v alpském podhůří a na okraji Panonské pánve byla příhodná pro vznik osad. V roce 500 př.n.l. bylo území Vídně osídleno Kelty, od kterých získala Vídeň své jméno - Vedunia. V roce 15 př.n.l. obsadili území Římané a vybudovali zde vojenský tábor s připojeným civilním městem. Nazvali ho Vindobona. Účelem bylo chránit hranici provincie Pannonia před germánskými kmeny. Město opustili Římané v pátém století během invaze Barbarů. Území obsadili Slované a Avaři. Koncem osmého století připojil Vídeň ke své Francké říši Karel Veliký. Na počátku desátého století získali Vídeň Maďaři a na jeho konci ji získalo zpět Bavorsko.

Gloriette
Gloriette
Schönbrunn
Schönbrunn
Karlskirche
Karlskirche
Wiener Staatsoper
Wiener Staatsoper

Maďaři byli poraženi císařem Otou I. Do Vídně se nastěhovali kolem roku 1145 Babenbergové. V roce 1155 se stala Vídeň hlavním městem Rakous, které byly v roce 1156 povýšené na vévodství. Po smrti posledního babenbergského dědice Friedricha II. v roce 1246 získal zemi český král Přemysl Otrakar II. Toho porazil na Moravském poli Rudolf I. a nastolil tak dlouhé období panování habsburské dynastie. Vídeň se stala jejich sídlem a zažila obrovský rozvoj. V roce 1365 byla Rudolfem IV. založena jedna z nejstarších univerzit v Evropě. V roce 1438 se stala Vídeň rezidenčním městem císařů a v roce 1469 zde bylo zřízeno biskupství. Habsburkové získali Maďarsko a Česko a Vídeň se stala v roce 1526 hlavní městem Habsburské monarchie.

V roce 1529 čelila Vídeň osmanským silám pod vedením Suleimana I. Podruhé bylo město obleženo Osmany v roce 1683 pod vedením kara Mustafa. Po dvou měsících je porazilo vojsko Jana III. Sobieski v bitvě o Vídeň. Od té doby Vídeň prosperovala a architektonicky vzkvétala. Postihla ji však také morová epidemie, která vyhladila v roce 1679 téměř třetinu obyvatelstva. Během napoleonských válek se stala Vídeň hlavním městem Rakouského císařství, po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 Rakousko-Uherska, po první světové válce v roce 1918 Německo-rakouské republiky a v roce 1919 První rakouské republiky. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 toto postavení ztratila a získala ho zpět až po oddělení Rakouska od Německa po válce.

Rathaus
Rathaus
Hofburgtheater
Hofburgtheater
Freyung Passage
Freyung Passage
Domkirche St. Stephan
Domkirche St. Stephan

Vídeň je výhodné poznávat s Vienna Card. Ta kromě 48. nebo 72. hodinové jízdenky na metro, tramvaje a autobusy nabízí slevu v přibližně 210. muzeích, památkách, divadlech, koncertních sálech, obchodech, kavárnách, restauracích, vinárnách atd. Jízdenka platí odpovídající počet hodin od označení, slevová karta do 24 hodin posledního dne platnosti. Karta nabízí také slevu na cestu z letiště prostřednictvím vlaku City Airport Train nebo autobusu Vienna Airport Lines. S držitelem Vienna Card může cestovat zdarma jedno dítě do 15. let. Kartu je možné zakoupit v hotelech, turistických informacích, v prodejnách hromadné dopravy a přes internet. Cena je € 18,90 za 48. hodinovou a € 21,90 za 72. hodinovou kartu.

Vídeň je město kávy. K vyhlášené vídeňské kávě si můžete dát tradiční dort sachr. Tuto vyhlášenou kombinaci si můžete objednat v jednom z nejslavnějších vídeňských podniků Café Sacher na Philharmonikerstraße 4. Další vídeňskou specialitou - Tafelspitz z telecího masa - vám naservírují v restauraci Plachutta Hietzing na Auhofstraße 1-3. Tradiční vídeňský řízek se dělá také z telecího masa a můžete si ho dát v restauraci Jenewein na Jeneweingasse 11 spolu s vídeňským bramborovým salátem. Pokud hodně dáte na nízkou cenu, pak navštivte slavný trh Naschmarkt kousek od Karlsplatz. Široká nabídka nejrůznějších světových kuchyní vás určitě uspokojí. Další vídeňské trhy jsou např. Karmelitermarkt, Rochusmarkt, Brunnenmarkt.

Fotogalerie: Schönbrunn, Karlsplatz, Rathausplatz, Freyung, Stephansplatz a Prater