BETONOVÁ HRANICE

Naučná stezka v Orlivkých horách

 /  / Reporáže z cest / Králický Sněžník 2007 / Betonová hranice

Poslední výlet během pobytu v Králickém Sněžníku jsme se rozhodli strávit v okrajové části vedlejšího pohoří, v Orlických horách, konkrétně v jejich podcelku Bukovohorské hornatině. V blízkosti Mladkova se vine kolem četných objektů lehkého i těžkého opevnění naučná stezka Betonová hranice. Ze Žlebu jsme sjeli již tradičně kolem Žlebských vodopádů k Moravě a po silnici č. 312 jsme přes Vlaské, Horní Hedeč, Červený potok, Králíky a Lichkov dojeli do Mladkova. Zaparkovali jsme v blízkosti železniční stanice. Tady začínala naučná stezka. Dvanáctikilometrová trasa naučné stezky vybavená třinácti tabulemi byla předána do užívání veřejnosti v roce 1988. Cílem bylo popularizovat problematiku československého opevnění na Králicku. U jejího zrodu stáli Dobroslav Mareček a Miroslav Kaška, materiály pro informační tabule připravil Emil Trojan.

Československé opevnění tvoří soustava pevností a pevnůstek budovaných v letech 1935 až 1938 proti nepřátelsky naladěným sousedním státům. Skládalo se z objektů lehkého opevnění pro jednotky osob, tzv. řopíků, z objektů těžkého opevnění pro desítky až stovky osob a z dělostřeleckých tvrzí. Mezi těžkými objekty byly překážky - ocelové rozsocháče, kovové kolíky, železobetonový práh, železobetonový ježek, protitankový příkop aj. Výstavbu opevnění ukončilo podepsání tzv. Mnichovské dohody 30. září 1938. Došlo k odstoupení části pohraničí. Většina postavených objektů zůstala v odstoupených uzemích. Po obsazení Sudet se nacisté zaměřili na tato opevnění. Probíhala zde cvičení, získávali z nich materiál pro zbrojní průmysl. Po válce byla část opevnění revitalizovaná a následně využívaná armádou, v roce 1999 bylo opevnění vyklizeno a opuštěno.

Pramen knížete Rostislava
Pramen knížete Rostislava
Divizna velkokvětá
Divizna velkokvětá
Převrácený bunkr
Převrácený bunkr
Pěchotní srub Na Sedle
Pěchotní srub Na Sedle

Od železniční stanice jsme stoupali po červené turistické značce k radioaktivnímu pramenu knížete Rastislava. První písemná zmínka pochází z roku 1928, kdy proběhla měření. Byly podchyceny prameny Karolína a Šalamoun. V roce 1930 však projekt Radonových lázní zanikl z důvodu nedostatku peněz a blížící se války. Došli jsme k rozcestí se žlutou turistickou značkou, po které jsme už během dálší cesty pokračovali kolem vrcholu Hejnov (711 m) po naučné stezce. Prohlédli jsme si květy náprstníku červeného a divizny velkokvěté, na cestě plže slimáka popelavého. Postupně jsme došli k pásu bunkrů, tvořících opevnění. První bunkr byl z větší části pod povrchem, další pěchotní sruby se nám už ukázaly v plné své kráse. Došli jsme k převrácenému řopíku, na kterém zkoušeli němci své zbraně. Byla pod ním odpálená nálož.

Naučná stezka Betonová hranice
Naučná stezka Betonová hranice
Dělostřelecká tvrz Bouda
Dělostřelecká tvrz Bouda
Lehký objekt A-160
Lehký objekt A-160
Bunkr U kamene
Bunkr U kamene

Kousek od převráceného řopíku stál pěchotní srub Na Sedle. Tento samostatný těžký objekt byl určený k obraně obtížně prostupného zalesněného terénu. Na jeho betonáž padlo 1222 kubických metrů betonu. Osádku objektu mělo tvořit 27 osob. V tomto místě jsme opustili naučnou stezku a po červené turistické značce jsme přešli k dělostřelecká tvrzi Bouda. Tvoří ji pět srubů postavených v nejvyšším stupni odolnosti. Stropy a stěny směrem k nepříteli jsou tvořeny vrstvou železobetonu o tloušťce 3,5 m. Sruby jsou hluboko pod zemí navzájem propojeny systémem chodeb a sálů. Osádku mělo tvořit 316 osob. Od tvrze Bouda jsme se vrátili zpět k pěchotnímu srubu Na Sedle a odtud jsme pokračovali dál po naučné stezce. Kolem nedokončeného bunkru a několika lehkých objektů jsme došli k Bunkru U kamene, který se nachází na vrcholu Vysoký kámen (843 m).

Tady jsme opustili naučnou stezku a po červené turistické značce se vrátili zpět k radioaktivnímu pramenu knížete Rastislava. Vyšli jsme z lesa a před sebou jsme měli jako na dlani Mladkov a nad ním vrchol Adam (765 m), kolem kterého se nachází celá řada objektů v čele s dělostřeleckou tvrzí Adam. Ta je jednou s nejvíce dokončených tvrzí československého opevnění. Tato tvrz nám zůstala ukrytá v lese. My jsme viděli nedaleký pěchotní srub U křížku. Sešli jsme k železniční stanici a vrátili jsme se zpět do Žlebu.

Fotogalerie: Betonová hranice