Úvod / Reportáže / Krkonoše 2016

JANSKÉ LÁZNĚ  

Janské Lázně v našich vzpomínkách a fotografiích 

- Směr Krkonoše - IT Centrum - Vrchlabí - Harrachov - Pec pod Sněžkou - Špindlerův Mlýn - Janské Lázně -
- Fotogalerie - Otázky a odpovědi - Vyhledejte si ubytování v Krkonoších -

Horské lázeňské město Janské Lázně leží v nadmořské výšce 519 metrů na úpatí Černé hory. Podle kronikářů byl teplý pramen v Janských Lázních objeven Janem z Chockova v roce 1006. První zprávy o využívání termální vody ke koupelím rodem Silbersteinů jsou ze 14. století. Nad pramenem byla postavena dřevěná budova a v roce 1485 budova k ubytování. Od roku 1621 změnily lázně několikrát majitele. Janské lázně byly povýšeny v roce 1881 na městys a v roce 1902 koupila lázně obec. V roce 1920 převzala lázně akciová společnost a nastal jejich největší rozvoj. V roce 1928 byla uvedena do provozu kabinová lanovka na Černou horu. V roce 1935 byla zavedena léčba stavů po dětské obrně a díky úspěšnosti léčby získaly lázně světový ohlas. V roce 1980 byla otevřena léčebna Vesna.

IT Centrum jsme opustili v 8:00 hodin, pokojské jsme předali klíčky a obdrželi jsme vratnou kauci ve výši 1000,- Kč. Z Vrchlabí do Janských Lázní jsme jeli stejnou trasou jako do Pece pod Sněžkou. Zaparkovali jsme kousek před Janskými Lázněmi, na velkém parkovišti naproti Hoffmanovy boudy, které už bylo opatřeno závorou a zpoplatněno. Na místě Hoffmanovy boudy stávalo obydlí už v roce 1668. Vlastní Hoffmanova bouda byla postavena v roce 1857. Nejdříve to byl to hostinec, který navštěvovali při svých vycházkách hosté z Janských Lázní. Později byla Hoffmanova bouda několikrát přestavěna a rekonstruována. V současné době funguje jako penzion. V okolí je několik dalších chalup a penzionů. V automatu u závory jsme si vyzvedli parkovací kartu.

Od Hoffmanovy boudy jsme se vydali po lázeňské naučné stezce Střední hřeben. Spolu se žlutou značkou nás dovedla k rozcestí, odkud to už bylo kousek na Zlatou vyhlídku. Na přelomu 19. a 20. století tady stával vyhlášený hostinec s kamennou vyhlídkovou terasou. Současná ocelová rozhledna je vysoká téměř 22 metrů a byla dokončena v roce 2008. Je součástí apartmánového komplexu stejného jména. Naučná stezka nás vedla Rodolfovým údolím podél Rudolfova potoka. Došli jsme k Pánskému pramenu. Ten byl podchycen v roce 1877, když se budovala promenádní cesta Rudolfovým údolím. Voda padala dolů z vrcholku kamenné pyramidy, proti ní tryskalo několik trysek z kašny. Věřilo se, že tento pramen zvyšuje potenci. Lázeňskými hosty byl nazýván pramenem lásky.

Scházeli jsme dál Rudolfovým údolím. To se až do roku 1876 nazývalo Thesengrung. Při desátém výročí bitvy u Trutnova přijel na bojiště Rudolf Habsburský a nečekaně zavítal i do Janských Lázní. Vydal se na zdravotní procházku i do tohoto údolí. Po jeho návštěvě rozhodli radní vybudovat promenádní cestu údolím a na nich vyústit minerální prameny. Údolí nazvali Rudolfovo údolí. Promenáda byla slavnostně otevřena v roce 1877. Došli jsme k Pramenu starosty Exnera, který byl pojmenován po tehdejším starostovi. Nedaleko stávala výletní restaurace, která však na přelomu 19. a 20. století vyhořela. Přívod vody do Starostova pramenu byl přerušen v druhé polovině 20. století při stavbě lesní silnice. Pramen byl obnoven v roce 1992.

Na konci Rudolfova údolí jsme vešli do Janských Lázní. Stojí tady jedna z nejmodernějších dětských léčeben v České republice, léčebna Vesna. Prošli jsme kolem léčebny a vydali jsme se po Horní promenádě. Za novogotickým kostelem sv. Jana Křtitele jsme zahnuli doleva a naskytl se nám pohled na Dolní promenádu a celou stráň nad ní posetou lázeňskými domy. Kolem altánku jsme došli ke kolonádě. Z Prameníku jsme si nabrali minerální vodu, která je sem přivedena ze Starostova a Pánského pramene v Rudolfově údolí. Přešli jsme náměstí Svobody a po zelené značce kolem dalších lázeňských domů a Evangelického kostela jsme po Černohorské ulici vystoupali k dolní stanici lanovky na Černou horu a k informačnímu turistickému centru.

Černá hora (1299 m) je typická svým 78 m vysokým televizním vysílačem z roku 1977. Je zalesněná s loukami kolem horských bud. Kousek od vrcholu jsou Černá bouda, Horský hotel a Sokolská bouda. Cenné je Černohorské rašeliniště. Přibližuje ho naučná stezka s vyhlídkovou věží. Rozhledna je i nedaleko horní stanice lanovky. Původní lanovka na Černou horu byla v provozu od roku 1928. V roce 1982 ji nahradila kabinková lanovka a v roce 2006 Černohorský Express s osmimístnými kabinkami. Lanovka je dlouhá 2303 m a zdolává převýšení 566 m. Ski Resort Černá hora nabízí řadu sjezdovek, dvě zimní sedačkové lanovky Hofmanky Express a Protěž, mnoho vleků a také sáňkařskou dráhu, která vede po Zvonkové cestě. Jezdilo se tu už před 100 lety.

Po zelené turistické značce jsme pokračovali kolem hotelů Luční dům a Vladimír. Připojili jsme se opět k naučné stezce Střední hřeben. Došli jsme k Janskému potoku, který ve své horní části tvořil po staletí hranici mezi panstvím Maršov a Vlčice, ke kterému Janské Lázně patřily. Obdivovali jsme smíšený les se stromy starými více než 200 let. Takto vypadalo složení původních krkonošských lesů. Nejvíce zastoupený byl smrk ztepilý, buk lesní a jedle bělokorá. Došli jsme k parkovišti u Hoffmanovy boudy. V automatu jsme na základě parkovací karty zaplatili parkovné ve výši 60,- Kč. Přes Svobodu nad Úpou, Mladé Buky, Trutnov a Jaroměř jsme se napojili na trasu, kterou jsme jeli začátkem týdne Směr Krkonoše. Přes Hradec Králové, Vysoké Mýto, Svitavy a Brno jsme dojeli domů.

- Směr Krkonoše - IT Centrum - Vrchlabí - Harrachov - Pec pod Sněžkou - Špindlerův Mlýn - Janské Lázně -
- Fotogalerie - Otázky a odpovědi - Vyhledejte si ubytování v Krkonoších -