Úvod / Reportáže / Krkonoše 2016

VRCHLABÍ  

Vrchlabí v našich vzpomínkách a fotografiích 

- Směr Krkonoše - IT Centrum - Vrchlabí - Harrachov - Pec pod Sněžkou - Špindlerův Mlýn - Janské Lázně -
- Fotogalerie - Otázky a odpovědi - Vyhledejte si ubytování v Krkonoších -

Vrchlabí se rozkládá v údolí řeky Labe v podhůří Krkonoš, do kterých je vzhledem ke své poloze vstupní branou. Krkonoše jsou nejvyšší pohoří v České republice. Byly vyhlášeny národním parkem a zapsány na seznam biosférických rezervací UNESCO. Malebné horské městečko Vrchlabí leží v nadmořské výšce 477 metrů, má rozlohu přibližně 28 čtverečních kilometrů a žije v něm přibližně 13000 obyvatel. Je ideálním východiskem pro vysokohorské túry a cyklovýlety. Vrchlabí nabízí návštěvníkům také mnoho zajímavých památek, sportovní a kulturní vyžití, širokou nabídku ubytování, restaurací, obchodů a různých služeb. Proto jsme si ho vybrali spolu s IT Centrem jako zázemí pro naše výlety začínající v krkonošských centrech - Harrachov, Špindlerův Mlýn, Janské Lázně a Pec pod Sněžkou.

Wrchlab, česká osada, vznikla pravděpodobně už někdy před rokem 1300. V letech 1359 až 1363 ji spravoval Hašek z Vrchlabí. Postavil zde vodní tvrz. Nejvýznamnějším vlastníkem byl Kryštof Gendorf, který Vrchlabí koupil v roce 1533. Zasloužil se o povýšení vsi na město 6. října 1533. Od té doby mělo město znak a dva výroční trhy. Gendorf zde vytvořil jedno z nejvýznamnějších center hutnictví železa. Za prací sem přišlo mnoho nových lidí. Gerndorfové vlastnili Vrchlabí do roku 1624. Nátlakem ho koupil Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti dostal Vrchlabí za vojenské zásluhy od císaře Rudolf z Morzinu. Příchodem jeho rodu nastala násilná rekatolizace. Po potlačené vzpouře opustilo město mnoho místních rodin. Vedle zpracování železa se stalo významným řemeslným odvětvím zpracování lnu.

V 18. století začal hospodářský vzestup. V roce 1737 byla dokončena nová radnice. Kolem roku 1750 žilo ve městě přibližně 1500 lidí v 250. domech. Dařilo se řemeslům, především předláctví a tkalcovství. V polovině 18. století se dostávalo okolí Vrchlabí často do blízkosti válek. Obyvatelům hrozila především rekvizice potravin a peněz. V roce 1755 se vrchlabští poddaní připojili k povstání za úpravu robotnických povinností. 1778 navštívil město Josef II. jako vrchní velitel armády. V roce 1781 bylo zrušeno nevolnictví a naturální robotní povinnosti byly převedeny na peněžní platby. V roce 1790 byl zřízen ve Vrchlabí městský úřad. Ve městě a jeho okolí dominovala textilní výroba. Vznikaly přádelny, tkalcovny, tiskárny a barvírny látek. Na konci 19. století se zde začaly vyrábět stavební materiály.

Začátkem 20. století byla většina obyvatel německé národnosti. Češi tvořili necelých 10%. Během první republiky jich už bylo téměř 20%. Hospodářská krize po krachu na newyorské burze zasáhla především textilní průmysl a přinesla velkou nezaměstnanost. Po mnichovské zradě v roce 1938 se stalo Vrchlabí a okolí součástí Velkoněmecké říše. Veškerá výroba se podřídila válečné produkci. V továrnách pracovali převážně totálně nasazení Češi. Po válce bylo německy mluvící obyvatelstvo vysídleno, do Vrchlabí přišli noví lidé, staré tradice zanikly. Po únoru 1948 se přirozený vývoj ve městě zastavil. Až po roce 1989 nastal nový rozkvět města. Vrchlabí se stalo jednou z nejdůležitějších turistických křižovatek a vstupní branou Krkonoš.

Dominantou města je renesanční zámek obkopený zámeckým parkem. Z parku vede dřevěný visutý most k Zámecké kapli Černínů - Morzínů, pod kterou je hrobka. Významnou církevní stavbou je Chrám svatého Vavřince s šedesátimetrovou věží. Nedaleko stojí Mariánský morový sloup. Zástupcem barokní architektury je Klášter augustiánů, který založil v roce 1705 Maxmilián z Morzinů. Zajímavé jsou také historické domy. Čtyři stojí západně od kostela a patří mezi nejstarší zachované městské stavby. Mezi nejstarší stavební památky města patří také Stará radnice. Na břehu Labe stojí nejstarší dům se sedmi štíty, šest z nich se zachovalo. Dalšími zajímavými domy jsou Stará kovárna a První městská lékárna. Významnou technickou památkou je Starý most přes Labe.

Městskou dopravu zajišťuje Krkonošská automobilová doprava. Městská linka je jedna a spojuje Podhůří a Herlíkovice. Zastávky jsou na nejdůležitějších místech města - železniční stanice, autobusové nádraží, nemocnice, náměstí, hřbitov. Základní jízdenka stojí 10,- Kč. K dispozici jsou také příměstské linky a dálkové linky. V provozu je turistická linka na trase Špindlerův Mlýn - Vrchlabí - Janské Lázně - Svoboda nad Úpou - Pec pod Sněžkou. Oblíbený je cyklobus Vrchlabí - Špindlerův Mlýn - Špindlerovka. Ve městě je železniční stanice, odkud je spojení do Kunčic nad Labem a Trutnova. Od autobusu a vlaku je možné využít také služby taxi. Ve Vrchlabí, směrem na Lánov, je letiště. Odtud lze absolvovat vyhlídkové lety nejen do oblasti Krkonoš, ale také do nejbližšího okolí.

Krkonoše patřily k nejchudším oblastem, což se odráželo i v krkonošských kuchyních. Při přípravě místních pokrmů převažovaly plodiny rostoucí v horských podmínkách - brambory, řepa, zelí, cibule, česnek a plody krkonošských lesů - houby, maliny, ostružiny, borůvky, brusinky. A samozřejmě bylinky - libeček, pažitka, kerblík, meduňka, bazalka, šalvěj, saturejka. Základ stravy tvořil chléb, mléko a sýry. Typické pro Krkonoše jsou polévky - Krkonošské kyseloKrkonošský oukrop. Tradiční jsou také pokrmy z brambor - Krkonošské sejkorky, Brambory na loupačku, Bramborové placky, a Krkonošský kucmoch. O Vánocích přijde vhod Krkonošský houbový kuba a Makové peciválky. Ve větrných oblastech se pěstuje špičaté červené zelí. Velice chuté je Kysané roprachtické zelí a Zelníky.

- Směr Krkonoše - IT Centrum - Vrchlabí - Harrachov - Pec pod Sněžkou - Špindlerův Mlýn - Janské Lázně -
- Fotogalerie - Otázky a odpovědi - Vyhledejte si ubytování v Krkonoších -