SAALACHTAL

 /  / Reporáže z cest / Salcbursko 2009 / Saalachtal

Do údolí Saalachtal jsme se podívali už během pobytu Salcbursko 2002. Protože je tam krásně, letos jsme si to během jednoho dne zopakovali. Hlavní údolí je dlouhé přibližně 70 km a začíná severně od Zeller See. Nejdříve odděluje Kitzbühelské Alpy od Salcburských vápencových Alp, severněji Loferské kamenné hory a Chiemgauské Alpy od Berchtesgadenských Alp. Kromě překrásné přírody a úchvatných hor je pro Saalachtal typická voda. Zpěněná a burácející voda prochází soutěskami a naopak klidně se vlní a třpytí na hladinách záhadných horských jezer. My jsme se rozhodli poznávat především tu divočejší podobu vody. Z Raurisu jsme sjeli údolím Raurisertal do Taxenbachu, odtud údolím Salzachtal do Zell am See a odtud údolím Saalachtal do Weißbach bei Lofer. Tady jsme zaparkovali na parkovišti u Weißbachu.

Jen několik desítek metrů od parkoviště začínala soutěska Seisenbergklamm. Vstup jsme měli v rámci Salcburské karty. Standardní vstupenka stála € 3,50. Soutěska byla tvarovaná asi před 12000 lety. V poslední době ledové vyryl ledovcový led pomalým prouděním pod vysokým tlakem údolí Saalachtal do tvaru žlabového údolí. Po roztání ledu si Weißbach prorazil cestu obrovskými ložisky z doby ledové až do skály z vápence pod nimi. Tisíce let tak vznikala soutěska Seisenbergklamm. V roce 1831 postavili dřevorubci přes 600 m dlouhou soutěsku cestu pro dopravu dřeva. V roce 1912 proběhla její první obnova, druhá v letech 1924 až 1925 po povodni v roce 1916. Třetí obnova proběhla v letech 1953 až 1954 po bouři v roce 1940. V roce 1974 byla soutěska vyhlášená přírodní památkou. Kaskády, mísy, vodopády i dřevěné stavby jsme si prošli za přítomnosti zdejšího kořenového ducha.

Po proudu Saalachu jsme po Pinzgauer Straße popojeli o 3 km a odbočili doleva proti proudu Schidergraben. U ústí Ödenbachu do Schidergrabenu jsme zaparkovali. Začínala tady cesta do soutěsky Vorderkaserklamm. Vstup jsme měli v Salcburské kartě. Standardní vstupenka stála € 3,20. Po Klammweg jsme vystoupali k vodopádu na Ödenbachu, nad kterým byl vstup po mostě do soutěsky. Na konci doby ledové tady vytesala do skály tající voda z ledovců rokli. Bylo to asi před 12000 až 14000 lety. Poprvé byla soutěska zpřístupněná návštěvníkům v roce 1882 a v roce 1977 byla vyhlášená přírodní památkou. Hned jak jsme vstoupili, setmělo se. Ocitli jsme se mezi tyčícími se skalními stěnami. Hluboko pod námi hučel zuřivý Ödenbach, který ročně ubere ze skály 5 až 6 mm. Krok po kroku jsme stoupali výš a výš po 51 lávkách. Zpět jsme sešli po stezce v lese.

Přibližně na půl cesty mezi Vorderkaserklamm a Seisenbergklamm je pod zříceninou hradu Saalegg u Pinzgauer Straße vstup do jeskyně Lamprechtshöhle. Měli jsme ji v Salcburské kartě. Standardní vstupenka stála € 3,60. Jedná se o jeden z největších jeskynních systémů v Evropě s délkou 60 km. Druhý vchod byl objevený v roce 1993 ve výšce 2296 m a od té doby je nejdelší průchozí jeskyní na světě. S hloubkou 1727 m je nejhlubší jeskyní v Rakousku a pátou na světě. Pro návštěvníky byla zpřístupněná jen část jeskyně o délce 700 m. Několika tunely, cestami se schody a lávkami jsme se dostali do Frauenhöhle, Steinerhalle a na závěr ke staré vodní nádrži. Překonali jsme výškový rozdíl 70 m. Zaujaly nás vápenné sintrové útvary i staré nápisy na stěnách. Poklad, který zde ukryl podle legendy rytíř Lamprecht, jsme nenašli. Stejnou trasou jsme se vrátili ke vchodu do jeskyně.

Opustili jsme údolí Saalachtal a přemístili jsme se do údolí Leonangertal a zaparkovali jsme u dolní stanice lanovky Asitzbahn, kousek za Leogangem. Cestu oběma větvemi jsme měli v ceně Salcburské karty. Standardní jízdenka stála € 15,50. Vyjeli jsme až nahoru k horské chatě Alte Schmiede. Na východě se nám naskytl pohled na panorama Steinernes Meer, na západě na Spielberghorn (2044 m) v Kitzbühelských Alpách, na severozápadě na vrcholy Wallerberg (1682 m), Gerstberg (1661 m) a Kirchberg (1678 m) nad údolím Pillerseetal. To jsme navštívili během dovolené Tyrolsko 2008. Na severu jsme měli jako na dlani Leoganger Steinberge. Lanovkou jsme sjeli na mezistanici u Stöcklalm, kde jsme se pobavili v Sinne Erlebnispark. Tady nás zaujala bylinková zahrádka. Údolími Leonangertal, Saalachtal, Salzachtal a Raurisertal jsme se vrátili do Raurisu, kde nás čekala chutná večeře.

Fotogalerie: Seisenbergklamm, Vorderkaserklamm, Lamprechtshöhle, Leogang