BÍLÁ OPAVA A PRADĚD

 /  / Reporáže z cest / Jeseníky 2004 / Bílá Opava a Praděd

Probudili jsme se do krásného dne a před námi byl jeden z nejkrásnějších výletů této dovolené v Jeseníkách. Vyjeli jsme ze Žlebu a pokračovali jsme přes Hanušovice, Jindřichov, Nové Losiny, Přemyslov do Koutů nad Desnou. Odtud jsme serpentinami vystoupali na Červenohorské sedlo (1013 m). Už dávno tudy vedla obchodní trasa mezi Moravou a Slezskem. Původní stezka byla jen pro pěší nebo jezdce na koni. V letech 1844 až 1846 byla vybudovaná první silnice. Pro formany tady vznikl v roce 1853 první zájezdní hostinec. V roce 1874 byla zahájena výstavba nové silnice. Po několika letech začali formani vozit na Červenohorské sedlo nejen zboží, ale i turisty, především lyžaře. Po roce 1910 byly na Červenohorském sedle postaveny další dvě horské chaty a v roce 1935 tady postavil Klub českých turistů vlastní chatu, která slouží turistům dodnes. Z Červenohorského sedla jsme sjeli do Bělé pod Pradědem a přes Videlské sedlo (930 m) jsme dojeli na parkoviště u Bílé Opavy.

Bílá Opava pramení v sedle mezi Pradědem a Petrovými kameny v blízkosti chaty Barborka v nadmořské výšce 1360 m. Během tisíciletí působila voda, led a sníh na nesourodé horniny a vznikly tak vodopády, peřeje, kaskády a hluboké tůně. Mnohé skalní útvary a smrkový prales v horní části údolí ještě dokreslily nesmírnou krásu této přírodní oblasti. Už v roce 1963 byla vyhlášena přírodní rezervace Bílá Opava a v roce 1982 byla tady vybudovaná naučná stezka. Od roku 1992 je Bílá Opava součástí přírodní rezervace Praděd. V roce 1997 smetla povodeň lávky a žebříky, které byly následně obnoveny. V údolí žije vzácný brouk střevlík hrbolatý, z rostlin je nejvzácnější mech šikoušek zelený, horské olšiny, louky a smrkové pralesy. Tok Bílé Opavy pokračuje přes Karlovu Studánku do Vrbna pod Pradědem, kde se vlévá do Střední Opavy a následně po spojení s Černou Opavou pokračuje jako Opava. Ta se v Ostravě vlévá do Odry.

Vydali jsme se proti proudu Bílé Opavy po žluté a modré turistické značce. Nejdříve jsme šli podél klidnějšího toku, kde jsme ještě mohli sledovat stopy lidské činnosti. Později se Bílá Opava začala měnit v divočejší bystřinu, která si hledala svou cestu mezi balvany. Modrá turistická značka se z naší cesty odpojila a my jsme pokračovali do nejzajímavější části naučné stezky po žluté turistické značce. Procházeli jsme úzkým kaňonem s peřejemi a vodopády. Přecházeli jsme po mostcích, stoupali po strmých pěšinkách i pomocí žebříků. Vstoupili jsme do oblasti horského smrkového pralesa. Na tlejících kmenech smrků jsme pozorovali mech šikoušek zelený, na kamenech v říčce pak játrovku kýlnatku, zoubkočepku jehlovitou a na skalách křižítku vzpřímenou. Před námi byl Velký vodopád vysoký 7,9 m. S navazujícími peřejemi překonal na úseku 40 m výškový rozdíl 16,4 m. Zajímavé byly obří hrnce, vzniklé vířivým pohybem proudící vody. Nad vodopádem jsme se opět připojili k modré turistické značce.

Pokračovali jsme k rozcestí Pod Ovčárnou a odtud už jen po modré turistické značce k horské chatě Barborka. Cestou se nám otevřel pohled na Petrovy kameny (1446 m). Chata Barborka byla postavená v roce 1943. V roce 1948 tady byla založená Horská záchranná služba Jeseníky. Od rozcestí U Barborky jsme se vydali po červené turistické značce směrem ke Kurzovní chatě. Ta patří v této oblasti ke třem původním horským chatám. Na jejím místě byla v roce 1887 postavena Nová Švýcárna, brzy však zanikla. Později zde byly vybudované stáje, které však po druhé světové válce chátraly. V 50. letech minulého století byla jedna ze staveb přestavěna na lyžařské výcvikové středisko, kde probíhaly lyžařské kurzy, podle kterých dostala chata název. Budova byla v roce 1980 stržena a na jejím místě byl postavený hotel, který je v provozu od roku 1987. Asfaltová silnice nás vedla až k rozcestí pod vrcholem Velký děd (1408 m), kde jsme hřebenovku opustili a po modré turistické značce jsme vystoupali na Praděd (1491 m).

Praděd je nejvyšším vrcholem na Moravě a pátým nejvyšším vrcholem v České republice. Na jeho vrcholu stojí od roku 1983 televizní vysílač s rozhlednou, která je nejvyšším bodem v České republice. Vysílač je vysoký 146,5 m. Původně stála na vrcholu od roku 1912 kamenná rozhledna. V roce 1959 se zřítila. Z Pradědu se nám naskytl panoramatický výhled do všech světových stran na okolní vcholy i vzdálenější pohoří. Po malém občerstvení v restauraci jsme sešli po asfaltové cestě dolů k chatě Ovčárna. Chata byla postavena v roce 1863 pro potřeby ovčáků na místě původního seníku. Od roku 1949 je v majetku armády, která chatu zrekonstruovala a rozšířila. Ovčárna (1300 m) je nejvyšším centrem lyžování v České republice a je křižovatkou turistických, cyklistických a běžeckých tras. Prochází tudy naučné stezky Bílá Opava a Velká kotlina. Po žluté turistické značce jsme sešli k rozcestí Pod Ovčárnou a nad Údolím Bílé Opavy jsme po modré turistické značce sešli k parkovišti u vstupu do údolí. Zpět do Žlebu jsme dojeli přes Červenohorské sedlo.

Fotogalerie: Bílá Opava a Praděd