CESTA NA SLOVENSKO

 /  / Reporáže z cest / Slovenský ráj 2022 / Cesta na Slovensko

Po dvouleté odmlce způsobené pandemií Covid-19 jsme se opět vypravili na letní dovolenou. Naše cesta směřovala na Východní Slovensko do Slovenského ráje. Jeli jsme autem. Vzhledem k tomu, že polovina cesty vedla po dálnici, zakoupili jsme si slovenskou elektronickou desetidenní dálniční známku v ceně € 10,00. Cestovní pojištění jsme měli tradičně od AXA Assistance ve variantě Excelent. Na Slovensku bylo nutné ještě připojištění zásahu horské služby. Toto připojištění v běžném cestovním pojištění obsahuje pouze zásah v případě zdravotních komplikací. Při zásahu souvisejícím s uvíznutím např. při náhlé změně počasí, zablouděním apod. je potřeba mít připojištění. Zakoupili jsme ho přes pojišťovnu Union. Pojištění lze zakoupit i na vstupních bodech do Slovenského ráje. Ubytování v hotelu Spolcentrum jsme si zakoupili přes Booking.

Ve čtvrtek 18. srpna 2022 v 7:30 jsme vyrazili směr Slovensko po silnici E50. Projížděli jsme přes vrchovinu Chřiby, kde se nám ukázal královský hrad Buchlov z první poloviny 13. století. Kolem Buchlovic jsme dojeli do Dolnomoravského úvalu se Starým Městem a Uherským Hradištěm. Přejeli jsme řeku Moravu a přes Vizovickou vrchovinu jsme dojeli k Uherskému Brodu, kde jsme na čerpací stanici Benzina Orlen posnídali. Za Uherským Brodem se nám už přiblížilo panoráma Bílých Karpat s vrcholy Velký Lopeník (911 m) a Velká Javořina (970 m). Přes Bystřici pod Lopeníkem a Starý Hrozenkov jsme se přiblížili k česko-slovenské hranici. Překročili jsme ji v 8:45. Opustili jsme Chráněnou krajinnou oblasť Biele Karpaty a po silnici č. 9 jsme projeli první slovenskou obcí Drietoma. Za ní jsme se už napojili na dálnici D1.

Po dálnici D1 jsme objeli jedno z nejstarších slovenských měst Trenčín. Nad ním se tyčil Trenčínský hrad, dominanta středního Pováží. Kolem Dubnice nad Váhom a Ilavy jsme dojeli do Povážské Bystrice, přes kterou nás přenesla Estakáda, která získala ocenění Stavba roku 2010. Svými necelými 969 metry je nejdelším mostním dilatačním celkem na Slovensku. Po pravé straně jsme měli řeku Váh, po levé Hričovský derivačný kanál. Nad ním stála zřícenina středověkého Povážského hradu. Za městem Bytča jsme se napojili na dálnici D3, která nás dovedla k Vodné nádrži Hričov na řece Váhu. U ní jsme dálnici opustili a po silnici č. 60 jsme projeli Žilinou. Z té nás vyvedla silnice č. 18 podél Vodného diela Žilina. Tady už jsme obdivovali panoráma Malé Fatry a následně na okraji Strečenského průsmyku zříceninu Strečnianského hradu z přelomu třináctého a čtrnáctého století.

Po chvíli jsme spatřili i zříceninu Starého hradu. Projeli jsme kolem Domašínského meanderu a u Vrútek jsme se napojili na dálnici D1. Po levé straně se táhl pás Malé Fatry s Malým Kriváněm (1671 m), Veľkým Kriváněm (1709 m) a Veľkým Rozsutcem (1610 m) a před námi už jsme viděli panoráma Velké Fatry. U obce Krpeľany jsme opustili dálnici D1 a po silnici č. 18 jsme projeli kolem přírodní památky Šútovská epigenéza a Vodné nádrže Krpeľany. Kolem Kraľovianského meandru jsme dojeli Do Kraľovan, kde předávala své vody Orava Váhu. Přes Ľubochňu a Hubovou jsme dojeli do Ružomberoku, kde nás zastihla menší dopravní zácpa. Za městem jsme se napojili opět na dálnici D1 a podél Liptovské Mary jsme se blížili k Liptovskému Mikuláši. Současně jsme obdivovali panoráma Západních Tater a za nimi i Vysokých Tater. U Važce jsme sjeli z dálnice a zajeli jsme Na skok do Vysokých Tater.

Z Vysokých Tater jsme pokračovali po Cestě slobody, kterou jsme opustili ve Vyšných Hágách. Po silnici č. 539 jsme přes obec Štôla a Mengusovce dojeli opět k silnici č. 18, podjeli jsme dálnici D1 a dojeli jsme do Svitu. Jeho západní polovinu tvořil podnik Chemosvit. Po Hlavné ulici jsme dojeli ke křižovatce s ulicí SNP, po které jsme se vydali do centra. Naproti Lidlu byl náš hotel Spolcentrum, který se stal na prodloužený víkend naším domovem. Bylo 13:45.

Fotogalerie: Cesta na Slovensko