Úvod / Kronika

KŘEPELKY HNÍZDÍ NA VĚTRNÍKU  

naše turistická historie  

Z regionálních novin:

Každá přírodní rezervace má své zvláštnosti - od pouzdřanské s výskytem kavylu až po čejčskou se slanomilnými rostlinami. Ta, které chceme věnovat tyto řádky, nese název Větrníky a nachází se na katastrálním území Letonic na Vyškovsku. Patří k jedné z nejstarších v okrese, byla zřízena již v roce 1951. Původně šlo jen o část přírodního amfiteátru jižních svahů kopce Větrník, avšak roku 1981 došlo k rozšíření této státní přírodní rezervace na plochu téměř 30 hektarů.

Jednou kapitolou je vznik rezervace, tou druhou a náročnější její stálá ochrana a pravidelné udržování. Je známo, jaké potíže jsou například s některými turisty na vápencové Pálavě, kde se navíc jako nepromyšlené ukázalo osazení muflony a kozou bezodrovou, ničícími nevědomě kořeny vzácných porostů. Takovou ochrannou dlaní nad rezervací Větrníky je i pěkný sborník autorů ing. Zdenky Šťouračové a Ladislava Pavlici, vydaný Okresním kulturním střediskem ve Vyškově. Škoda, že tento neprodejný svazek se v počtu 1200 výtisků dostane do rukou jen členům Českého svazu ochránců přírody, zahrádkářům a menší části veřejnosti.

V odborném textu ing. Šťouračové je zdůrazněno specifické mikroklima tohoto území, jehož geologické podloží tvoří miocenní štěrkopísky, sliny a jíly, překryté v horní části černozemí sprašového původu. Rostliny s požadavkem trvalejšího zamokření nacházejí vhodné podmínky v tůňkách povrchové vody. Autorka vypočítává namátkou kavyl úzkolistý, kosatec nízký, hlaváček jarní, oman mečolistý, diviznu brunátnou a další druhy, z nichž některé zde dosahují severní hranici svého výskytu. Mnohé významem dokonce přesahují tuto jednu z největších a nejcennějších stepních rezervací jihomoravského kraje. Není bez zajímavosti, že Větrníky jsou jediným stálým hnízdištěm křepelky na střední Moravě. To ovšem rozhodně není výzva pro pátračské pokusy zvědavě všetečných návštěvníků, protože trestní postihy jsou přísné.

Trvalá péče o státní přírodní rezervaci vyžaduje například náročné zamezení zarůstání plochy náletem šípků a hlohů, na čemž se mimo jiné podílejí mladí ochránci přírody z Vyškovska včetně letních táborů hnutí Brontosaurus.

Druhá část sborníku Větrníky pochází z pera žarošického rodáka Ladislava Pavlici, působícího v Kobylí - v kraji rezervace slanomilných rostlin na Čejčsku. Doprovodil jej lyrickým příběhem Věneček z kopretin, situovaným do kraje mezi Kučerovem a Letonicemi. Ten, komu je blízká příroda s dnes už mnoha vzácnými jevy, hledá pro ni pomoc nejrůznějším způsobem. To platí i o autorech vydané publikace z Vyškovska. (p)