Úvod / Kronika

NAPŘÍČ SLOVENSKEM: 4. ČÁST - VELKÁ FATRA  

naše turistická historie  

12. - 20. července, Turčianské Teplice, Sedlo Malý Šturec - Prašnické sedlo, 18 km, Přechod Velké Fatry, 158 km.

11.7. - Rychlík nás odvážel v pátek před půlnocí z Bučovic. Jel jsem s Pavlem, s Cyrilem Cupákem, Kájou Zemanovou, Frantou Hudečkem z Brankovic a Jendou Gorčákem.

12.7. - Noc jsme strávili v různých pozicích a vystřídali jsme tři vlaky, až ten poslední nás dovezl do Horní Štubně bez Jendy. Tento se musel stavit u známých. To už bylo ráno, hory prosvítaly oparem a po delším deštivém počasí se dělalo pěkně. Tábořiště u Horní Štubně zaniklo a tak jsme si zaplatili třílůžkovou chatku v motorestu poblíž Dolní Štubně a ještě ráno jsme si udělali aklimatizační vycházku do lázní Turčianských Teplic. Po cestě zpět jsme usínali při chůzi. V chatce jsme věnovali Káji jednu postel a zbývající čtyři jsme se stlačili na dvě. Probudili jsme se ve čtyři odpoledne. Žarnovickou dolinou ke stanici Čremošné jsme vyšli jen čtyři bez Franty, který se špatně vyspal. Zpět dolů nás odvezla lokálka. Předtím musel výpravčí odehnat slepice z kolejí. Po polévkové večeři jsme usnuli jako zařezaní. Jen Franta si lehl na zem, nechtěl se s námi tlačit.

13.7. - Ráno se probouzíme vyspaní a odpočatí, jen Franta se klepal zimou jako vibrátor. Zapoměl zavřít okno a čerstvý vzduch ho ochlazoval celou noc. Odcházíme na zastávku a lokálka nás odváží do stanice Čremošné. Ke všeobecnému údivu v ní nacházíme spát Jendu Gorčáka. Hledal nás v tábořišti, ale toto samozřejmě nenašel a tak strávil noc v kopce sena u Turčianských Teplic. Vycházíme od stanice po silnici do sedla Malý Šturec. Tu vidíme poprvé v dáli Križnou. Jdeme většinou lesem. V dlouhých úsecích jsou listnáče obaleny množstvím mšic. Jak je hlavami shazujeme a jak samotné odlétávají, dochází k situaci, že jdeme téměř v mlze. Množství šedých mšic se nám hromadí na krosnách a ve vlasech a vytvářejí celé závěje. Měkké povahy reptají. Při výstupu k horskému hotelu z nás postupně odlétnou a při obědě sedíme zase jako lidé. Od silného pramene Kráľova studňa je pěkný výhled do Dedošovej doliny a na hlavní hřeben Križná, Ostriedok. Z Križnej už nahlížíme k Čiernému Kameňu a do Suchej doliny. Při sestupu z Križnej nás čeká zalesněný hřebínek plný vývratů, krátkých ostrých kopečků a sedýlek. Cyrilovi a Frantovi nevydržely nervy a první pohodlnou cestou se vydali k hájovně, kde máme v plánu nocovat s tím, že si nechtějí odrovnat kolena. My ostatní vydržíme a k hájovně přicházíme dříve. Tu poznáváme rodinu hajného ve výslužbě pana Brna. Na louce za hájovnou u horského potůčku rozložíme tábor.

14.7. - Vyzkoušeli jsme několik druhů nocování ve volné přírodě. Cyril s Kájou spali ve spacích pytlích pod přístřeškem. Celkem byli spokojeni. Honza v zavěšené síti si neztěžoval. Pavel se mnou strávil noc ve spacích pytlích vsunutých do igelitového pytle. Bylo nám teploučko, ale igelit byl dokonale orosený zevnitř i zvenčí. Franta spal rovněž ve spacím pytli a obalil se igelitem. Našli jsme ho ráno podupávat u ohně, který si rozdělal pro zahřátí. V obchodě s potravinami v Liptovskej Revúci mají váhu. Tato odhalila tajemství krize Cyrila Cupáka včerejšího dne. Váha jeho krosny činila dvacet osm kilogramů. Ostatní nosí kolem osmnácti kilogramů. Obsah jeho tlumoku tvořily většinou konzervy na čtrnáct dnů stravování. Všude nás straší s medvědy. Ve Velké Fatře je jich mnoho. Honza je plný sil a stále je daleko před námi a odbíhá si do salaší při cestě. Krajina kolem Čierneho Kameňa je překrásná, pohledy do hlubokých dolin nádherné. Nejkrásnější výhled na všechny strany z Rakytova. Vidíme část hřebenovky Nízkých Tater, Malou Fatru, celou Velkofatranskou magistrálu s Ploskou, Jarabinou, Borišovem, Kľakem, která nás ještě čeká. Pavel si vyvrtl trochu nohu a pokulhává. Franta jde v adidaskách a má toho dost. Trochu trucuje a utekl nám dopředu. Čeká nás téměř u konce dnešního putování, zatím co my pojídáme po cestě maliny. Stará salaš, spíš bouda, nás skryje na noc. Neodpustíme si ještě noční výstup na Šiprůň. Vidíme Liptovskou Maru, spíše množství světel kolem hráze a přehradní zdi.

15.7. - Ráno je Frantovi opět zima, celou dobu jí studené jídlo a odmítá s hrdostí jakoukoliv pomoc i v podobě teplého čaje. Kilometr a půl za naší salaší při cestě je ještě další možnost nocování. Při sestupu k hotelu Maliná nám praskají kolena. To ještě nevíme, jak je potrápíme při ostrém výstupu na Sidorovo. Vrchol Sidorova - každé trápení je zapomenuto. Stojí to za tu námahu vyškrábat se až sem. Pohled do Revúckej doliny si budeme pamatovat dlouho. Pak už následuje Rožumberok, vlakem do Ľubochně, mizerný oběd v restauraci, nákup a koupání nohou v Ľubochňance. Na Kopu dlouhý strmý výstup. Nahoře máme jazyky na vestě. Honza nás překvapuje pivem, které nesl z Ľubochně. Na rozcestí žluté a červené značky nachází Cyril dosud nejkrásnější tábořiště. Poprvé stavíme stany. V noci vidíme v hloubce pod námi spoustu světýlek v dolině Váhu. Poprvé hoří táborový oheň.

16.7. - A zase dolů do Ľubochňanského sedla. A zase nahoru na Tlstý diel. Potkáváme stádo skotu. Pozorujeme psy při práci. Neposlušného býčka kousnou do zadní nohy. Proto raději poslouchají. Bača nás pozval na mléko, zdarma nás napájí co to jde. Chutnalo nám. Vypil jsem dva plné ešusy. Franta k salaši nescházel. Bača sloužil v Bučovicích na vojně a nechával pozdravovat známé. Poslední výstupy na Kľiačik a Kľak. Na Kľaku se zapíšeme do vrcholové knihy, napíšeme pohled do Vyškova novomanželům. Ženich se pro svatbu nemohl vyškrábat na Kľak se skupinou, která se dnes zapsala před námi. Sestup dolů strmý, ve druhé třetině polomem. Přelézáme a podlézáme převrácené stromy. Cyril to zkouší jízdou po zadnici k všeobecnému veselí. Následuje dlouhá lesní cesta k chatě na počátku Kantorskej doliny, kde máme potvrzený nocleh a den odpočinku. Tu nás čeká překvapení. Chata je víc než plně obsazená rekreanty. Spí i mezi postelemi na zemi. Mají svůj autobus. Ubytovatelka na nás zapomněla. Vyřešíme to kompromisem. Odjedeme autobusem do Sučan k ubytovatelce. Bereme ji k Makovníkům. Paní Makovníková nemá klíče od chaty. Bereme ji do autobusu a jedeme k bábě. Bába klíče nemá, bereme ji rovněž s sebou a jedeme k Evě. Eva klíče má. Vezeme s sebou děti a jedeme autobusem k Sučanskej hospodě. Cyril, Franta a Honza využili čekání a občerstvují se. Už jsme všichni: řidič, vedoucí rekreace, ubytovatelka, paní Makovníková, bába, Eva, její dvě děti, Pavel, Kája, Cyril, já, Franta a Honza. Jedeme k chatě rodiny Makovníkových. Přes řeči, že k chatě nevyjedeme, stoupla hrdost řidiče. Autobus dřel o železniční přejezd, kameny, až jsme se ocitli u chaty. Tu nás hostitelé uložili na noc.

17.7. - Krásné prostředí a nejlepší vyspání. Tento den jsme odešli popřát panu Makovníkovi k padesátinám. Doma je nezastihneme, ale dovídáme se, že odjeli za námi na chatu. V úmorném vedru se vracíme zpět. Honza nás opouští a odjíždí domů. Hluk a pachy v Sučanech nás rozladily. Po cestě jsem ztratil brýle. Do chaty nám Makovníkovi dovezli spoustu jídla a basu piv. Jejich autem jedeme hledat brýle a po cestě je přejedeme. Ode dneška se budu rozhlížet jedním okem po Slovensku. Přejeli jsme jedno sklo. Dobře jsme si tu odpočinuli. Bylo to už potřeba.

18.7. - Na začátek Kantorskej doliny nám Makovníkovi zajistili odvoz. Už jdeme také bez Franty. Odjíždí domů. Na hory se dobře nevybavil. Výstup na Jarabinou jsme ani moc nepocítili. Vrchol je obsypán borůvkami. Jíme a jíme až už nemůžeme, pokračujeme dále. Rakytov a Čierny kameň jsou dominantou Velké Fatry. Jsou vidět téměř odevšad. Na Borišov jsme vystoupili s Cyrilem sami dva. Vrchol je obsazen krávami. Kája je vděčná za každý výhled a za každou květinku. Na Ploskej jich bylo plno. Převýšení dnešního dne je rekordní, přes dvatisíce metrů. Spíme ve staré salaši s ohništěm uvnitř. Předtím jsme museli opravit střechu a ještě nad sebou natáhnout Cyrilův přístřešek. Bača, který tu pase ovce nám prodá mléko za 25 Kčs - 5 litrů. Každá třetí ovečka mu kulhá.

19.7. - Mlha. Nejvyšší vrchol Ostriedok je v mlze. Križnou vidíme až stojíme těsně pod vrcholem. Kruh se uzavřel a opět sedíme na obědě v hotelu na Kráľovej studni. Začíná hřmět, žene se bouře. Sestupujeme před ní do Dedošovskej doliny. Začíná drobně pršet. Gaderská dolina je překrásná i při dešti. Pavla začalo bolet koleno. Dolina je plná seníků. V jednom trávíme zbytek dne a noc.

20.7. - Probouzím se celý polámaný. Je tu málo místa a seno se pod námi propadá, kde to je nejméně potřeba. Prší a prší. Scházíme k autobusové zastávce a odjíždíme do Martina, odtud do Žiliny. V Žilině nás nechce dálkový autobus vzít s batohy. Až Žilina - Brno nás přijme. Jedeme přímo do Bučovic. Počasí nám vyšlo na chlup. Všichni byli spokojeni.

 Kemp Turčianské Teplice 13.7.1986
 Stanice Čremošné (vlakem) 700 m    červená
 Malý Šturec (po silnici) 900 m  1 1/2 hod.  červená
 Holý Kopec 1053 m  3/4 hod.  červená
 sedlo Pod Krásnym Kopcom 1200 m  1 3/4 hod.  červená
 Košarisko 1270 m  1/2 hod.  červená
 horský hotel pod Kráľovou studňou 1384 m  1/2 hod.  červená
 Kráľova studňa 1574 m  1/4 hod.  červená
 Križná 1330 m  1 hod.  červená
 Rybovské sedlo 1200 m  1/2 hod.  červená
 Prašnické sedlo západní 1200 m  1 1/2 hod.  červená
 Prašnické sedlo východí 1050 m  1 hod.  červená
 Suchá dolina 800 m  1/2 hod.  žlutá
 Čistá chůze: 9 3/4 hod.
 Převýšení: z kempu 1400 m
 Nocleh: u hájovny v suché dolině (stan)

 Suchá dolina 14.7.1986
 Vyšná Revúca 750 m  1/2 hod.  zelená
 Magury 1125 m  1 1/4 hod.  žlutá
 sedlo Ploskej 1420 m  1 hod.  žlutá
 prameň pod Čiernym Kameňom 1350 m  1/2 hod.  zelená
 Rakytovské sedlo jižní 1300 m  3/4 hod.  zelená
 Rakytov 1567 m  3/4 hod.  zelená
 Rakytovské sedlo severní 1450 m  1/2 hod.  zelená
 sedlo Skalný 1350 m  3/4 hod.  zelená
 Šiprůňské sedlo nižné 1350 m  1 1/4 hod.  zelená
 Výstup na Šiprůň a zpět 1461 m  1 hod.  červená
 Čistá chůze: 8 1/4 hod.
 Převýšení: 1764 m
 Nocleh: stará salaš pod Šiprůněm

 Nižné Šiprůňské sedlo 15.7.1986
 Vtáčník 1150 m  1 1/4 hod.  zelená
 Maliné 1150 m  1/4 hod.  modrá
 horský hotel Malina 1209 m  1/2 hod.  modrá
 Vlkolínské lúky 900 m  1/4 hod.  červená
 Sidorovo 1099 m  1 hod.  červená
 Velká skala 800 m    červená
 Rožmberok 500 m  1 1/2 hod.  červená
 odjezd vlakem do Ľubochně      
 Stanice Ľubochňa 445 m    červená
 Ľubochnianské kúpele 460 m  1/4 hod.  červená
 Dolní Korbeľka   1/4 hod.  červená
 Prvý výhľad   1 hod.  červená
 Kopa 1187 m  1 hod.  červená
 křižovatka žluté 1110 m  1/4 hod.  červená
 Čistá chůze: 7 1/2 hod.
 Převýšení: 1185 m
 Nocleh: u pramene 50 m po žluté značce

 Křižovatka žluté 16.7.1986
 Grúň 988 m  1/2 hod.  červená
 sedlo Vrchfatra 701 m  1 hod.  červená
 hřeben Tlstého dielu 1050 m  1 1/4 hod.  červená
 sedlo Príslop 935 m  1 hod.  červená
 Kľak 1394 m  2 hod.  červená
 Zotavovna ROH ZŤS Martin 650 m  2 hod.  žlutá
 Odjezd do chatky u Sučan      
 Čistá chůze: 7 3/4 hod.
 Převýšení: 1050 m
 Nocleh: chatka u Sučan

 Odpočinkový den 17.7.1986
 Výlet do Sučan

 Odjezd do Kantorskej doliny 18.7.1986
 Jarabiná 1314 m  2 3/4 hod.  červená
 Malý Lysec 1298 m  1 1/4 hod.  červená
 Štefanová 1305 m  3/4 hod.  červená
 Javorina 1338 m  1 hod.  červená
 Šoproň 1370 m    červená
 Chata pod Borišovom 1266 m  1 hod.  červená
 Výstup na Borišov a zpět 1510 m  1 hod.  červená
 Ploská 1532 m  1 hod.  červená
 sedlo Kýšky 1390 m  3/4 hod.  červená
 Čistá chůze: 9 1/2 hod.
 Převýšení: 2087 m
 Nocleh: stará salaš pod Kýškami

 Sedlo Kýšky 19.7.1986
 Suchý vrch 1550 m  3/4 hod.  červená
 Ostriedok 1592 m  1/2 hod.  červená
 Križná 1574 m  1 1/2 hod.  červená
 Kraľova studňa 1384 m  3/4 hod.  červená
 horský hotel pod Kráľovou studňou 1270 m  1/4 hod.  červená
 Kráľova studňa 1384 m  1/4 hod.  červená
 Dedošovská dolina     červená
 Gaderská dolina 700 m  1 1/2 hod.  červená
 Čistá chůze: 5 1/2 hod.
 Převýšení: 739 m
 Nocleh: seník v Dedošovskej dolině

Odjezd domů 20.7.1986

158 km, celkové převýšení 8225 m

Náš život, ročník XXXIV, číslo 33, 15.8.1986, cena 60 haléřů:

Přechod Velké Fatry.
Šest turistů z odboru turistiky TJ Bučovice se vydalo v polovině července na přechod obou větví hlavního hřebene Velké Fatry. Zdolali mimo jiné vrcholy Križnou, Šiprůň, Sidorovo, Kopu, Kľak, Borišov, Ploská, Ostriedok. Během 54 hodin překonali 8225 metrů převýšení s 18 - 22 kg základní výbavy na zádech. Přechod dokončili 4 turisté, kteří tak splnili podmínky zápočtové cesty, mezi nimi jedna žena Karla Zemanová.