Úvod / Kronika

VYSOKÉ TATRY  

naše turistická historie  

11.7. - Ráno jsme pobalili všechny věci do auta a odjeli do Eurokempu v Tatranské Lomnici. Začalo být vedro, když jsme stavěli stan. Konečně jsme se pořádně vysprchovali. Potom každý hledal trochu stínu a když ho našel, věnoval se lenošení.

12.7. - Vyjeli jsme lanovkou na Skalnaté pleso po víc jak hodinovém čekání ve frontě, než na nás přišla řada. Na Lomnické sedlo jsme pokračovali sedačkovou lanovkou. Tatry byly od 1800 metrů zasněžené a tak jsme na Lomnický hřeben šlapali sníh. Viditelnost byla pěkná na všechny strany. Z Lomnického štítu hučely potoky vody a vody, jak tál sníh. Mamka se bála. Bylo tu docela příjemně i bez košile a tak jsme se chvíli opalovali. Sedačkou jsme sjeli zpět ke Skalnatému plesu a sestupovali jsme za úmorného vedra k chatě kpt. Nálepku a dál k bývalé chatě Kamzík. Delší dobu jsme poseděli u peřejí Bílého potoka. Byla to podívaná. Odtud jsme pokračovali do Tatranské Lomnice lesem. Já jsem šel do kempu pěšky, ostatní autobusem. (3 1/4 h, 10 km, 12 km).

13.7. - Třináctého v pátek to začalo špatně. Chtěli jsme odjet do Starého Smokovce vlakem a tak jsme čekali a čekali, až konečně za hodinu přijel. Přijeli jsme do Tatranské Lomnice. Mamka tvrdila, že jede dál do Smokovce a než se přesvědčila o opaku, už jsme odjížděli zpět do Eurokempu. Tu nám nezbývalo než vystoupit. Já jsem odešel hledat chládek do kempu. Bylo 34 stupňů. Ostatní odjeli autobusem, aby se konečně do Smokovce dostali. Odtud si každý dovezl bacila v žaludku.