Úvod / Kronika

ČUNÍN  

naše turistická historie  

VII. ročník dálkového pochodu Čojinské šlapcuk, 30 km

Dědinka u Prostějova žije velkou událostí. Místní rozhlas vyhrává už od půl sedmé naplno říznou dechovku. Vyprovází nás daleko do lesa. Cestu nám ukazují čuníci na stromech. Tito nás vedou kolem Divokého potoka na silnici a po ní dále do Lhoty a Brodku u Konice. Odtud pokračujeme polní cestou do Horního Štěpánova. Je typický podzim. Mlha padá, jsme celí urousaní i vlasy máme mokré. Na Pohoru se dostaneme po silnici. Pokračujeme lesem přes Úsobrno (431 m). Mlha se rozplynula a před námi se vypíná prudká mez, kilometr dlouhá. Něco nám připomíná Vysoké Tatry. Šplháme se nahoru. Někde blizoučko něco skučí. Snad to nejsou vlci? Ale ne. To jsou naříkající meniskusy. Nahoře je bývalé hradisko Duraně (621 m). Ještě zdoláváme jednu horskou prémii na silnici v Šubířově, která nám připoměla závod PBV. Přes Sládkovu skálu jdeme lesní cestou a přímo na ní sbíráme babky (jedlá houba). Po vyjití z lesa máme Konice jako na dlani. Kolem nádraží, přes náměstí a kolem zámku zase silnice a Křemenec. Brzy na to jsme v Čuníně. Teď už vidíme i naši Žofku (Škoda 100). Odjíždíme se suvenýrem čuníka - čundráka natištěného na prasečí kůži.

30. říjen 1982