Úvod / Kronika

KONTROLA Č. 4 - VLČÁK  

naše turistická historie  

Při III. ročníku dálkového pochodu Brankovské padesátky

Místo působení: křižovatka turistických cest, samota, 535 metrů nad mořem, Chřiby.
Občerstvovali a dávali průchozí razítka dálkoplazům: taťka, mamka, Pavel.
Vesele skotačila: Renatka.

Povolení k vjezdu do lesa jsme měli. Jediná lesní cesta, kterou se autem mohlo dostat na Vlčák vedla od chvalnovské křižovatky. Před hájenkou u lesa se rozdvojovala. Zákon schválnosti - abychom volili tu nesprávnou. Brzy jsme omyl poznali ale ani na pravé cestě jsme to neměli lehké. S rýčem se pracovalo naplno, výmoly se plnily dřevem z lesa. Nahoru jsme se dostali šťastně a včas. Rozložili jsme tábor v příjemném prostředí, umístili poutače a připravovali se na prvního příchozího. Mezi tím jsme sbírali houby.

Kilometrem 36, kde jsme se nacházeli, prošlo celkem 63 padesátkařů. Nálada byla výborná, každý poseděl alespoň čtvrt hodiny u ohně a využil našich služeb.

Jaké služby a za jakou cenu jsme dávali:
1.) Odvoz pro postižené na dvoukoláku do nejbožší dědiny ... zdarma - nevyužito
2.) Puchýřová služba ... zdarma
3.) Voda ze studánky ... zdarma
4.) Kostka cukru ... 0.05 Kčs
5.) Pivo 10 ... 1.70 Kčs
6.) Limonáda ... 0.90 Kčs
7.) Čaj bez rumu ... 0.25 Kčs
8.) Čaj s rumem ... 1.95 Kčs
9.) Rum 0.25 dcl ... 1.70 Kčs
10.) Rum 0.5 dcl ... 4.20 Kčs
11.) Čaj bez slivovice ... 0.25 Kčs
12.) Čaj se slivovicí ... 2.25 Kčs
13.) Slivovice 0.2 dcl ... 2 Kčs
14.) Slivovice 0.5 dcl ... 5 Kčs
15.) Káva bez rumu ... 1.50 Kčs
16.) Káva s rumem ... 3.20 Kčs
17.) Smažená játra, biftek, smažený řízek - "neulovili jsme žádného kňoura" - nebylo z čeho smažit.

Zatím trochu sprchlo a s obavami jsme se chystali zpět. Naše obavy se vyplnily na sto procent. Přestože jsme později našli skrytou cestu lesem mezi stromy, museli jsme z neznalosti použít kus známé rozježděné, jílovité cesty. I když jsme celou hodinu snášeli z lesa na úpravu cesty co se dalo, podařilo se nám jednou uvíznout. Tma byla na krku. Mamka s Pavlem šla shánět pomoc, bála se zůstat v lese. Renatka spala a mě nezbývalo než si také lehnout do zapadlé škodovky, zatím co náš patron Jirka Adámek z oddílu turistiky Brankovice se bavil vesele při kytaře s ostatními dálkoplazi na ukončení dálkového pochodu. Tma byla úplně neprůhledná. Z ticha lesa se ozývaly osamělé skřeky. Pomoc přišla o jedenácté v noci a po několikerém úsilí tří obětavců z Chvalnova jsme se dostali na hlavní silnici. Mamka později vyprávěla jak cestu k nám hledali s pomocníky podle hmatu, ztratili po tmě boty a v bahně je hledali a jak Pavel naříkal, že raději život než auto.

30. září 1980