Úvod / Kronika / 1977

SÁZAVSKOU STEZKOU  

pěší výlet podél řeky Sázavy  

16.-22. července 1977.

Vyvrcholením sezóny dálkoplazů je několikadenní vandr. Tentokrát jsme si přibrali Radku a peklo bylo zajištěné. Vzali jsme s sebou stan, 3 spací pytle, jídlo na jeden den, 700 Kčs, několik drobností; to jsme uspořádali do tří batohů a dvou chlebníků, rozdělili na tři díly po 4 kg, 13 kg a 4 kg. S tímto nákladem jsme odjeli do Ledče nad Sázavou.

16.7. Ledeč nad Sázavou - oběd, prohlídka města; pokračování na Chřenovice stezkou dvoumetrových kopřiv; utrpení pro Pavla; Pavel odmítá jít dál. Před námi postupuje obrovský batoh. (Později zjišťujeme, že je nese turista - samotář, který není před ním vidět). Na taťku se řítí lokomotiva s pískáním a těsně před ním odbočuje; taťka padá leknutím na zem. (Později zjišťujeme koleje zarostlé v trávě a tunel zamaskovaný v keřích s úrovní terénu. Budčice - noc se blíží; stavíme stan mezi jinými stany a spíme. Ze spaní nás vytahuje příslušník PSVB a žádá 500 Kčs. Po vzájemné domluvě nám 500 Kčs zůstává; byl to hodný příslušník; spíme až do rána.

17.7. Postupujeme na Vlastějovice a Zruč nad Sázavou; jdeme bosky; ošetřování nohou. Krásný výhled na Sázavu (nad Zručí), která se otáčí o 180 stupňů. Zdravíme ze skály vodáky hluboko pod námi; odpovídají nám. Kácov - stanování u Sázavy.

18.7. Jdeme dál, jednou proti proudu, podruhé po proudu. Sázava je samá zákruta. Pitné vody je dostatek ve studánkách. Stravujeme se v restauracích. Hrad Český Šternberk je uzavřen. Rataje nad Sázavou nás vítají drobným deštěm. Celou noc prší.

19.7. Ráno vytahujeme Pavla celého mokrého a musíme ho cestou sušit. Ležel u stěny stanu a všechna voda do něho vsákla. Brzy už vidíme město Sázavu. Za ním procházíme hustě obydlenou rekreační oblastí až do Chocerad. Zde nás ochotný vodák převáží na druhou stranu řeky do nepříjemného veřejného tábořiště.

20.7. Brzy ráno prcháme pryč. Hluk budících se pionýrských táborů přehluší hukot nového dálničního mostu přes řeku. V Čerčanech při obědě obdivuje Pavel poschoďové vlaky. Obědváme v nádražní restauraci. Dlouho nás pronásleduje vyhládlý pes, kterého se nemůžeme zbavit. V krásném prostředí u Zbořeného kostelce odpočíváme. Už se zešeřívá, když přicházíme do Týnce nad Sázavou. Přes noc stanujeme se známými vodáky. Tito zaplatili pokutu za stanování, proto máme předplaceno a štěstí. Nejbližší tábořiště je vzdáleno 17 km.

21.7. Přes Krhanice se dostáváme do Kamenného Újezdce a Kamenného Přívozu. Nádherné výhledy ze skal na řeku, která se prodírá korytem plným balvanů. (Tu se Radka nedobrovolně vykoupala). Kaňonovité údolí s rezervací Medník na jedné straně a lokálkou, která si hledá cestu ve skalách na protějším břehu; ale také hromady odpadu po chatařích. V Pikovicích si dáváme dvojitou večeři a v příjemném prostředí se chystáme přenocovat.

22.7. Probouzíme se do posledního dne. Ještě kousek cesty pěšky, poslední pohledy na soutok dvou řek u Davle; po obědě odjíždíme vlakem do Prahy a odtud domů.

 Kdy:  Kolik:  Odkud - kam:
 16.7.  12 km  Ledeč nad Sázavou - Budčice
 17.7.  18 km  Budčice - Kácov
 18.7.  16 km  Kácov - Rataje nad Sázavou
 19.7.  20 km  Rataje nad Sázavou - Chocerady
 20.7.  24 km  Chocerady - Týnec nad Sázavou
 21.7.  17 km  Týnec nad Sázavou - Píkovice
 22.7.  4 km  Píkovice - Davle


kronika mapka kilometry turista