Úvod / Reportáže / Sicílie 2006

OBLAST LÁVY, SÍRY A POPELA  

Etna v našich vzpomínkách a fotografiích 

Hora všech hor (Mongibello) - Etna. Vypíná se nad Catanií do výšky přibližně 3350 m.n.m. a je nejvyšší činnou evropskou sopkou. Vrchol Etny tvoří čtyři krátery, které se zdvíhají z vrcholové plošiny Torre del Filosofo ve výšce přibližně 2900 m.n.m. Nejmohutnější a nejmladší je Boca Nuova, následují Voragine, Severovýchodní kráter a Jihovýchodní kráter. Ještě v roce 1940 tvořil vrchol jediný mohutný kráter. Etna je poseta více jak dvěstěpadesáti kužely, které vznikly na trhlinách, když jimi proudila láva, která nevystoupila k vrcholovému kráteru. Největší erupce zažila Etna v letech 1169, 1329 a 1381, kdy dosáhl proud lávy až k moři. V roce 1669 byla valící se lávou zničena Catania. V roce 1971 zničila láva observatoř a 1983 lanovku. Od roku 1998 je Etna prakticky v nepřetržité činnosti.

Je zcela logické, že první náš výlet na Sicílii jsme si naplánovali právě na Etnu. Z Catanie, z našeho bungalowu, jsme se docela brzy dostali od hladiny moře přes městečko Nicolosi až do výšky 1910 m.n.m. k chatě Rifugio Sapienza. Cestou jsme projížděli nejrozmanitějšími vegetačními a klimatickými zónami. Mezi Catanií a Nicolosi se díky úrodné vulkanické půdě dařilo pomerančovníkům a citrónovníkům, nad Nicolosi se pěstovala zelenina a víno. O kousek výše už určovaly obraz krajiny kaštanové lesy. Pak už jsme jen kličkovali serpentinami, mezi lávovými poli, která při erupcích protkávala krajinu. Všude bylo patrné, že lávová hornina se stala významným stavebním materiálem. Ve zvlněné měsíční krajině na nás občas vykoukl i vrchol Etny. U chaty Rifugio Sapienza jsme za 1 Euro zaparkovali.

Rifugio Sapienza je východiskem na Etnu z jižní strany. Nachází se zde velké parkoviště, několik restaurací a mnoho krámků se suvenýry. Je tady také dolní stanice lanovky. Lanovka byla částečně zničena erupcí v létě 2001. V současné době je opět v provozu. Zakoupili jsme si za 74 Euro (2+2) zpáteční lístek na lanovku a nechali jsme se vyvézt až do výšky 2600 m.n.m. Odtud je možné se nechat vyvézt džípy až na Torre del Filosofo. Cena je přibližně stejná jako za lanovku, lístky se kupují současně s lanovkou. My jsme zvolili pěší výstup. Lze samozřejmě vystoupat už od Rifugio Sapienza, výstup a sestup však zabere celý den. Kam lze až dojít závisí na aktivitě sopky. My jsme měli štěstí, dalo se jít až k Torre del Filosofo. Dále už pak jen s průvodcem.

Zvolit pěší variantu od horní stanice lanovky se nám vyplatilo. V uzavřeném džípu bychom nic neviděli. Procházeli jsme měsíční krajinou se zbytky sněhu, pokrytou vrstvou tmavě šedého popílku a posetou kameny, které sem vyprskl běsnící vulkán. Cestu nám křižovala lávová pole, podle kterých jsme přesně viděli, odkud kam láva tekla v roce 2001. Kolem kráteru Montagnola jsme došli až nad Valle del Bove - Volské údolí. Do něj směřovalo při posledích erupcích velké množství lávy. Cesta opustila lávová pole a začala se klikatit vrstvou popílku k náhorní plošině Torre del Filosofo, přímo pod hlavní krátery. Tady stojí dřevěná bouda, ve které je v provozu bar. Před ní je horní stanoviště džípů. Nedaleko odtud stávala observatoř, kterou sopka pohřbila v roce 1971.

Z plošiny Torre del Filosofo jsme vystoupali jěště výš na vrchol jednoho z postranních kráterů. Z něj stoupal trvale kouř, který měnil svoji intenzitu. Z vrcholu jsme měli nádherný panoramatický výhled. Na severu to byly hlavní krátery Etny - Boca Nuova a Jihovýchodní kráter. Pod nimi jsme měli jako na dlani Torre del Filosofo s chatou a stanovištěm džípů. Východním směrem jsme nahlíželi do Valle del Bove, na jihovýchodě se vypínala Montagnola a před ní mohutný kráter. Směrem na jih jsme přímo shlíželi do dalšího mohutného kráteru, který hrál uvnitř všemi barvami. Na západě se nám naskytl pohled na množství kuželů, rozsetých v měsíční krajině. Procházeli jsme místy, kde stačilo nohou rozhrnout kousky horniny, abychom se dostali na horké kousky, ze kterých se kouřilo.

Obešli jsme si celý kráter a sestoupili jsme zpět na Torre del Filosofo. Cestou jsme obdivovali nádhernou scenérii, kterou vytvořila sluníčka sedmitečná, která posedala na černé kousky lávy. Ve výšce téměř 3000 m.n.m. Láva v těchto místech byla různě zbarvena - do černa, šeda nebo do červena, podle stáří vyvřeliny. Následoval sestup dolů k horní stanici lanovky. Naskytly se nám pohledy, kterým jsme nevěnovali při výstupu pozornost, protože naše zraky směřovaly nahoru k hlavním kráterům. Lanovkou jsme sjeli k Rifugio Sapienza, odkud jsme se vydali na nižší z kráterů Monti Silvestri. Obešli jsme ho dokola. Naskytly se nám nádherné pohledy dolů k moři a na Catanii, nahoru pak na lávová pole směřující dolů po jižním úbočí Etny. Rifugio Sapienza jsme měli odtud jako na dlani.

Serpentinami jsme se vydali dolů. Měli jsme před sebou téměř 2000 výškových metrů. Cestou jsme se zastavili u domu, který byl zalitý lávou při zvýšené sopečné činnosti v sedmdesátých letech 20. století. Den strávený na Etně byl jedním z největších zážitků, které jsme během třítýdenního pobytu v jižní Itálii zažili. Byl však jedním z mnoha, které Etna nabízí. Na její důkladnější prozkoumání bychom potřebovali minimálně týden. Měsíc po naší návštěvě se Etna znovu probudila a začala opět chrlit lávu a prskat kamení. Se zatajeným dechem jsme sledovali zprávy a fotky na internetu, na kterých jsme poznávali místa, kterými jsme procházeli. Doporučení: minimální výbavou pro výstup na Etnu jsou dobré boty, teplé oblečení a brýle proti prachu a kamínkům. [Mapa národního parku]



- Ještě hlouběji na jih - Oblast lávy, síry a popela - Kolem Etny - Syrakusy - Domů přes téměř dvanáct stupňů zeměpisné šířky -
Fotogalerie - Otázky a odpovědi - Vyhledejte si svoji dovolenou na Sicílii - Sicílie (informace na ORBION.CZ) -