Úvod / Reportáže / Tyrolsko 2011

K TYROLSKÝM LEDOVCŮM  

xxx  

Na více jak 700 km dlouhou cestu do tyrolského Ötztalu jsme se vypravili kolem sedmé hodiny ranní v sobotu 20. srpna 2011. Na sklo jsme si vylepili desetidenní rakouskou dálniční známku v ceně 7,90 EUR. Hranice jsme překročili u Poštorné a přes Reintal, Grosskrut a Bullendorf jsme dojeli k mimoúrovňové křižovatce se silnicí č. B7 vedoucí z Mikulova do Vídně. Tady jsme se odklonili od dřívějších tras směřujících na Stockerau přes Mistelbach a Ernstbrunn. Díky nové dálnici A5 byla vybudována i spojka S1. Najeli jsme tedy na silnici B7 a u Schricku jsme pokračovali po A5. U Eibensbrunnu jsme najeli na S1 a sérií tunelů jsme se dostali na A22. U Stockerau jsme ji opustili a pokračovali po S5. Po chvíli jsme sjeli na Tullner bundesstrasse, která nás přivedla k Dunaji.

Nejdříve podél Dunaje a potom po Rosenbrucke jsme objeli Tulln. I tak jsme přejížděli několik krásných kruhových objezdů, kterých je toto město plné. Tullner bundesstrasse nás dovedla až k A1 - West Autobahn. Tady jsme už nabrali směr Linz a Salzburg. Míjeli jsme rozlehlý klášter v Melku, který nebylo možné i z dálnice přehlédnout. Za Linzem jsme se blížili k prvním alpským velikánům. V Solné komoře jsme poznávali nám už dříve známý Schafberg, zvedající se nad Mondsee. Už jen několik kilometrů a vjížděli jsme do Salzburgu. V jeho jihozápadní části jsme na dálniční křižovatce s A10 pokračovali po A1 směrem k rakousko - německé hranici. Tu jsme po několika kilometrech překročili a pokračovali po dálnici A8.

Už během cesty jsme přemýšleli, zda jet po německé A8 a u Rosenheimu pokračovat po A93 směrem na Innsbruck nebo hned za Salzburgem jet na Bad Reichenhall, Lofer a Sankt Johann in Tirol. Nakonec vyhrálala varianta po německé dálnici. Německá dálnice v tomto úseku je užší, má větší stoupání a prudší zatáčky. Už dříve jsme zjistili, že se tu tvoří náhlé zácpy způsobené např. pomalejším karavanem v kopci. Hned v prvním kopci se nám to potvrdilo i letos. Bohužel o kousek dál se začaly zácpy kumulovat až to dospělo do jedné velké kolony, semtam pomalu popojíždějící vpřed. Dostali jsme se do chorvatské vlny vracející se zpět do Německa. U sjezdu na Traunstein jsme to vzdali a vydali jsme se po B306 přes Inzell a Schneizlreuth k naší druhé variantě trasy.

Pokračovali jsme po B178 směrem na Lofer, který jsme pak objeli přes Larchbergtunnel. Dále jsme jeli přes Waidring, Sank Johann in Tirol a u Wörglu jsme najeli na A12 - Inntal Autobahn. U Hall in Tirol jsme dálnici na chvíli opustili. Ještě před cestou jsme si zde naplánovali zastávku, protože na zdejší Schlöglstrasse je čerpací stanice ÖMV s nejlevnější naftou poblíž naší trasy. Po natankování plné nádrže jsme opět najeli na A12. Innsbruck jsme objeli po dálnici z jihu a proti toku řeky Inn jsme pokračovali údolím Inntal dále na západ. Za Haimingem jsme sjeli z dálnice a pokračovali jsme po B186 - Ötztal bundesstrasse. Přejeli jsme řeku Inn a podél Ötztaler Ache jsme pokračovali do nitra údolí Ötztal.

Přes Ötz a Umhausen jsme dojeli do vesničky Au. V jejím centru jsme odbočili doprava a přes Ötztaler Ache jsme dojeli do Winklenu. Silnice se po jeho okraji stáčela doleva a zavedla nás mezi pole. První křižovatku jsme projeli a na druhé ve tvaru T jsme odbočili doprava. Na dalším téčku jsme odbočili doleva a to už jsme byli v Längenfeldu, v jeho místní části Unterried. Napravo stál náš domov na následující týden, Appartementhaus Holzknecht. Na parkovišti před domem jsme zaparkovali. Před domem už stála maminka majitelů, která na nás čekala. Byla to velice příjemná paní. Předala nám apartmán a poskytla základní informace. Během pobytu jsme většinu záležitostí řešili převážně s ní, protože se v domě zdržovala nejvíce. [Příjezdový plánek]



- K tyrolským ledovcům - Holzknecht - Längenfeld - Schwarzsee - Panoramaweg - Gurglertal - Hochötz -
- Timmelsjoch - Rettenbachtal - Fotogalerie - Otázky a odpovědi -
- Vyhledejte si svoji dovolenou v Tyrolsku -