VELKÁ KOTLINA

Ledovcový kotel v Jeseníkách

 /  / Reporáže z cest / Jeseníky 2004 / Velká kotlina

Probudili jsme se do krásného slunečného dne. Měli jsme naplánovaný po Keprníku a Pradědu v pořadí již třetí výlet na hřeben Hrubého Jeseníku. Tentokrát jsme jeli přes celou Hanušovickou vrchovinu. Ze Žlebu jsme dojeli do Hanušovic a odtud přes Kopřivnou, Rapotín, Sobotín a Klepáčov na Skřítek (874 m). Sedlo odděluje Hanušovickou vrchovinu, přesněji její součást Hraběšickou hornatinu, od Hrubého Jeseníku. Císařskou silnici přes sedlo postavili a v roce 1842 zprovoznili bratři Kleinové z důvodu zásobování železáren v Sobotíně dřevem. Nedlouho po tom tady vznikl zájezdní hostinec. Ve druhé světové válce vyhořel a obnovený byl v roce 1966 jako motorest. V sedle stojí socha skřítka od Jiřího Jílka. V sedle je národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek, vyhlášená už v roce 1955. Ze sedla jsme pokračovali po silnici č. 11 do Rýmařova a odtud po silnici č. 455 do Malé Morávky, kde jsme odbočili do Karlova pod Pradědem. Tam jsme také zaparkovali.

Po modré turistické značce jsme se vydali po Slezské cestě proti proudu Moravice do Hrubého Jeseníku. Řeka Moravice pramení ve Velkém kotli v nadmořské výšce 1134 m. Přibližně po 100 km se vlévá do řeky Opavy ve stejnojmenném městě. Pramen Moravice je jedním ze 45. pramenů ve Velké kotlině. Naučná stezka Velká kotlina byla vybudovaná v roce 1971. Má několik zastávek. Jedna je v Karlově pod Pradědem, druhá na začátku národní přírodní rezervace Praděd a další jsou už u Velkého kotle. Lesem jsme vystoupali kolem několika vyhlídek až na hřeben Hrubého Jeseníku. Z vyhlídek jsme se kochali pohledem na Velký kotel, který vytvořil horský ledovec. Velká kotlina je bohatá na flóru i faunu. V této botanické zahradě Jeseníků rostou rostliny, které nemají nikde jinde na světě. Jsou to jitrocel tmavý sudetský a hvozdník kartouzek sudetský. Z živočichů jsou vzácní motýl okáč sudetský, zpěvný pták linduška horská a myšivka horská. Pod Vysokou holí (1464 m) jsme došli k rozcestí se žlutou turistickou značkou, která vede kolem Temné (1263 m) a Kopřivné (1019 m) dolů do Karlova pod Pradědem. My jsme vystoupali ještě dál na hřeben k rozcestí s červenou turistickou znaškou Nad Ovčárnou. Odtud se nám otevřely výhledy na Petrovy kameny (1446 m), Praděd (1491 m) i na Ovčárnu. Potom jsme sestoupili po modré turistické značce zpět do Karlova pod Pradědem.

Velká kotlina
Velká kotlina
Velká kotlina
Velká kotlina
Praděd (1491 m)
Praděd (1491 m)
Petrovy kameny (1446 m)
Petrovy kameny (1446 m)

Přes Malou Morávku a parkoviště Hvězda jsme dojeli do Karlovy Studánky. Zaparkovali jsme v centru. Karlova Studánka leží v nadmořské výšce 800 m východně od Pradědu. Jedná se o nejvýše položenou obec na Bruntálsku. Obcí protéká řeka Bílá Opava. Je pojmenovaná podle Karla Ludvíka Rakousko-Těšínského. První zmínka o Karlově Studánce je z roku 1554. V železářské osadě Hubertov vznikly v roce 1785 lázně s lázeňskými domy Bezruč a Knížecí. K zajímavostem Karlovy Studánky patří lovecký zámeček v části Hebertov, městská památková zóna s dřevěnými lázeňskými domy, umělý vodopád a venkovní geologická expozice kamenů. Díky rašeliništím obsahují prameny hodně oxidu uhličitého. V lázních se léčí onkologické nemoci, vysoký krevní tlak, cévy, nemoci kloubů a páteře, nemoci dýchacích cest. Prošli jsme se městskou památkovou zónou až k umělému vodopádu. Potom jsme se vydali na cestu zpět do Žlebu.

Moravice
Moravice
Bazénový komplex
Bazénový komplex
Umělý vodopád
Umělý vodopád
Slezský dům
Slezský dům

Jeli jsme po silnici č. 450 přes Vidly do Videlského sedla (930 m). Je součástí Hrubého Jeseníku a odděluje jeho části - Pradědskou a Medvědskou hornatinu. Rozkládá se mezi Malým dědem (1368 m) a Osikovým vrchem (1078 m). Pod Videlským sedlem pramení řeka Bělá a nad Videlským sedlem pramení Česnekový potok. Ve třicátých letech minulého století byl tady vybudovaný dřevěný Videlský kříž. Z Videlského sedla je možné vyjít na hřeben Hrubého Jeseníku k horské chatě Švýcárna. Z Videlského sedla jsme sjeli údolím řeky Bělé do Bělé pod Pradědem, odkud jsme po silnici č. 44 vystoupali na Červenohorské sedlo (1013 m) a následně sérií serpentin sjeli do Koutů pod Desnou. V Rejhoticích jsme odbočili proti proudu Přemyslovského potoka na silnici, která nás dovedla do Přemyslovského sedla (765 m). Teprve nedávno, v roce 2001, tady byla vyhlášená přírodní rezervace s mokřady a rašeliništi. Mimo jiné tady rostou vzácné orchideje prstnatec fuchsův a prstnatec májový. Přes Nové Losiny, Jindřichov a Hanušovice jsme dojeli do Žlebu.

Fotogalerie: Velká kotlina