Úvod / Reportáže / Florencie 2011

SVĚŽÍ SRDCE FLORENCIE  

Florencie v našich vzpomínkách a fotografiích 

V neděli, poslední den našeho pobytu ve Florencii, jsme opustili Residenci Il Giglio a uložili jsme si zavazadla do šatny na stadionu Cerreti. Do finálového zápasu zbývalo ještě hodně času, začínal až v 15:00 hodin. Vypravili jsme se tedy na poslední výpravu do Florencie. Od baseballového stadionu jsme přešli k atletickému stadionu a tady jsme nadchodem přešli kolejiště ke Stazione di Campo Marte. Tady jsme si dokoupili jízdenky ATAF a po Viale Giuseppe Manzini jsme došli ke křižovatce s Via Massaccio, kde byla zastávka autobusu č. 13. Jezdí v opačném směru než č. 12 a je také okružní. Autobus nás vyvezl na Piazzale Michelangelo, s úchvatnou vyhlídkou na Florencii. Den předtím nás panoráma natolik okouzlilo, že jsme se sem vrátili ve světle vycházejícího slunce.

Poté, co jsme se dostatečně vynadívali na tu nádheru, pokračovali jsme autobusem č. 13 na Piazzale di Porta Romana. Tady byl jeden z vchodů do Giardino di Boboli. Vstupenka stála 7,00 EUR a byla platná do zahrad Giardino di Boboli a Giardino Bardini, do Galleria del Costume, do Museo degli Argenti a Museo delle Porcellane. Zahrada náleží k paláci Pitti a skýtá osvěživý odpočinek spojený s pohledem na skvosty renesanční a barokní zahradní architektury. Založila ji v roce 1549 Eleonora Medicejská, manželka vévody Cosima I, v té době vládce Florencie. Projekt zpracoval Niccolo Pericoli, známý jako Tribolo. Na jeho práci navázali postupně Bernardo Buontelenti, Bartolomeo Ammanati, Giulio Parigi a jeho syn Alfonso. [vstupenka] [mapka]

Kousek za vchodem jsme přes Prato delle Colonne došli k asi nejatraktivnější části, k umělému ostrovu v oválné nádrži z roku 1618 - Isolotto. Mosty lemované malými citroníky spojují ostrov s okolím, uprostřed se vypíná fontána s figurou Okeána. Odtud jsme stoupali do kopce ústřední cyprišovou alejí Viottolone lemovanou sochami, z nichž mnohé jsou starořímskými originály. Došli jsme k soše tváře, kterou vytvořil polský sochař Igor Mitoraj v roce 1998. Vystoupali jsme ještě výše, k obezděné zahradě Giardino del Cavaline s centrální Fontana delle Scimmie, fontánou opic. Odtud byla pěkná panoramatická vyhlídka na toskánskou krajinu jižně od Florencie. V zámečku Il Casino, postaveném kolem roku 1700, jsme si prohlédli výstavu porcelánu. Odtud jsme už scházeli dolů k paláci Pitti.

Nejdříve jsme došli k Neptunově fontáně - Fontana del Nettuno. Hlavním motivem je socha boha moře vystupující z útesu, na kterém se nacházejí také tři nymfy a tritónové. Socha je dílem sochaře Stoldo Lorenzi z roku 1571. Samotná fontána byla vytvořena v v letech 1777 - 1778. Odtud jsme sestoupili k půlkruhovému amfiteátru. Ve středu amfiteátru stojí egyptský obelisk. Od amfiteátru se nám naskytl nádherný pohled na zadní části paláce Pitti, s křídly kolem nádvoří dell´Ammannati a fontánu del Carciofo. Až téměř u východu jsme došli k umělé Buontalentiho jeskyni - Grotto del Buontalenti - z roku 1583. Mezi falešnými krápníky stojí pastýři a ovce, v rozích stěn jsou zasazeny repliky Michelangelových Otroků. V nejhlubších zákoutích stojí Giambolognova Venuše vycházející z koupele.

Bankéř Lucca Pitti byl významným rivalem Cosima il Vecchio. Jedním z důvodů, proč zahájil stavbu nového domu, byla snaha přetrumfnout Mediceje. Návrh paláce objednal u Filippa Brunelleschiho. Stavba začala roku 1457. Bezprostředně po dostavení paláce se však rodu Pitti přestalo dařit a ironií osudu byli do roku 1549 nuceni svůj majetek odprodat právě Medicejům. Jménu Palazzo Pitti mu však zůstalo. Palác se rozrůstal až do 17. století, kdy nabyl svých současných obrovských rozměrů. Dnes je v prostorách paláce a pavilonů umístěno osm muzeí. Nejznámější je Galeria Palatina, obsahující přibližně 1000 maleb z období baroka a renesance od Raffaella, Tiziana, Caravaggia, Rubense, Pietra da Cortona a dalších.

Z Palazzo Pitti jsme vyšli na Piazza Pitti a odtud jsme se vydali po Via Guicciardini k Ponte Vecchio. Mezi stánky zlatníků jsme přešli na druhý přeh řeky Arno a po Lungarno Archibusieri, kolem Galleria Uffizi, po Lungarno Generale Diaz a Lungarno delle Grazie jsme došli na Piazza dei Cavalleggeri. Před námi stála budova Národní centrální knihovny - Biblioteca Nazionale Centrale. Ta vznikla ze soukromé knihovny Antonia Magliabechi, obsahující přibližně 30000 svazků. Magliabechi zemřel v roce 1714 a knihovnu odkázal městu Florencie. Původně byla knihovna umístěna v areálu Uffizi a v roce 1935 byla přestěhována do budovy z roku 1911 patřící ke komplexu Santa Croce. Kolem knihovny jsme došli na Piazza Santa Croce, kde stojí stejnojmenná bazilika.

Hned po katedrále dva nejkrásnější kostely ve Florencii byly hlavními sídly dvou kazatelských řádů. Dominikánům patřil kostel Santa Maria Novella, františkánům kostel Santa Croce. Jsou v něm pohřebeny nejvýznamnější osobnosti Florencie včetně Ghibertiho, Michelangela, Machiavelliho a Galilea. Komplex budov stojí na místě kostela, který v roce 1222 založil řád františkánů. Základní kámen byl položen v roce 1294 a stavělo se podle návrhu Arnolfa di Cambio. Stavba byla dokončena v roce 1385. V roce 1512 byla zvonice zničena bleskem, současná neogotická zvonice byla postavena v roce 1842. Z tohoto období pochází i fasáda od Niccolo Matase. Z Piazza Santa Croce jsme se vydali úzkými uličkami do centra starého města.

Procházeli jsme kolem Museo del Bargello, které je umístěné v bývalém Palazzo del Capitano del Popolo z roku 1255. Do roku 1502 byl palác sídlem soudce, který vládl městu a podle tradice musel přijet z jiného města. Zvon na věži, známé jako La Montanina, varoval občany Florencie v případě války nebo obležení. Od roku 1502 se stal palác sídlem Rady pro spravedlnost a policii. Právě po jejím šéfovi se muzeum jmenuje. Naproti muzea přes ulici stojí další dominanta Florencie, kostel Badia Fiorentina. Své místo v panoramatu Florencie má právě jeho věž, postavená v letech 1310 až 1330 na šestiúhelníkové základně. Věž je vysoká přibližně 70 metrů a stojí mezi věžemi Palazzo Vecchio a Bargello. Odtud už jme pokračovali ke katedrále a na náměstí San Marco.

Nastoupili jsme do autobusu č. 17 nechali jsme se dovézt na zastávku Duse O3, odkud to už bylo jen kousek ke Stadio di Baseball Cerreti. Usedli jsme do hlediště a sledovali závěr utkání o třetí místo mezi Baseball Chianti a La Loggia Sport Team. Po tomto zápase se už schylovalo k vyvrcholení celého turnaje, finále mezi Draky Brno a Junior Firenze BC.



- Cesta do perly renesance - Residence Il Giglio - Florencie - Architektonické skvosty - Panoráma - Svěží srdce Florencie -
- Citta di Firenze - Fotogalerie - Otázky a odpovědi -
- Vyhledejte si svoji dovolenou ve Florencii -