Úvod / Reportáže / Varšava 2014

VARŠAVA  

Varšava a její historie  

Varšava je hlavní město Polska. Toto nádherné město plné kontrastů nabízí kombinaci moderního městského rozvoje a historické architektury. Paláce, kostely a architektonické skvosty jsou protkány prostornými náměstími, parky a městskými zahradami. Varšava se rozkládá na středním toku řeky Visly ve Varšavské kotlině na ploše více jak 517 kilometrů čtverečních. Žije v ní téměř dva miliony obyvatel a ročně ji navštíví více jak osm milionů turistů. Na ty kromě historické i moderní městské zástavby čeká 63 muzeí, 76 parků, 28 kin, 56 divadel a sálů. Ve Varšavě sídlí více jak 60 vzdělávacích institucí, z nichž nejznámější je Varšavská univerzita. Symbolem města je mořská panna, vyzbrojená mečem a štítem, připravená chránit město a jeho obyvatele.

Na území dnešní Varšavy bylo založeno první opevněné sídlo Bródno v 9. století. Ve 12. století ho následoval Jazdów. Po útoku na Jazdów v roce 1281 byla založena Warzsowa. V roce 1413 se stala hlavním městem Mazovského vojvodství. V roce 1526 bylo vojvodství začleněno pod polskou korunu. V roce 1569 došlo ke sloučení Polska a Litvy a následně v roce 1596 k přesunutí královského dvora z Krakówa do Varšavy. Ta se stala hlavním městem polsko - litevského společenství, vhodně mezi Krakówem a Vilniusem. To byl začátek dynamického rozvoje města. Vývoj Varšavy byl přerušen švédskou invazí v roce 1655. Město bylo vypleněno a vše cenné odvezeno do Švédska. Švédská okupace trvala do roku 1660. Varšava začala opět vzkvétat za vlády krále Jana III Sobieski.

Koncem 18. století hrozilo stále větší nebezpečí ze strany polských sousedů Ruska, Pruska a Rakouska. Proces rozdělení Polska nastal po pádu Kościuszkova povstání. Polsko bylo rozděleno v roce 1795 a na 123 let zmizelo z mapy Evropy. Během celého 19. století rostla snaha získat nezávislost. Pokračoval hospodářský rozvoj Varšavy. Byla postavena řada významných budov, např. Velké divadlo, paláce Staszica a Belwederski. V roce 1816 byla založena Varšavská univerzita s pěti fakultami - lékařskou, právní, teologickou, filozofickou, vědy a umění. Varšava byla politickým ohniskem země. Významné byly vzpoury v letech 1830 a 1863. Na přelomu století se stala Varšava hlavním průmyslovým centrem se 450. továrnami s 30. tisíci zaměstnanci.

Na konci první světové války v roce 1918 získalo Polsko zpět svou nezávislost a Varšava se stala hlavním městem nezávislého Polska. V roce 1920 proběhla u Varšavy jedna z nejvýznamnějších světových bitev nazývaná Zázrak na Visle. Představovala rozhodující střetnutí rusko - poslé války a zastavila hrozbu komunistické expanze do západní Evropy. Meziválečná éra přinesla Varšavě další rozvoj. Bylo postaveno letiště, nová železnice a tramvaje, bylo vyprojektováno metro, postaveny nové budovy a vyasfaltované ulice. Před druhou světovou válkou měla Varšava 1,3 milionu obyvatel, z toho 30% tvořili Židé a 3% další národnosti. Různé kultury vtiskly Varšavě bahaté zvyky a tradice, atmosféru tolerance a respektu.

Nejdramatičtější období v historii Varšavy nastalo vypuknutím druhé světové války. Téměř měsíc po německé invazi byla nucena Varšava 27. září 1939 kapitulovat a začal německý teror. Varšavští Židé byli uzavřeni do malého ghetta a i přes hrdinské Židovské povstání následně bez milosti zmasakrovaní. Více jak rok po Židovském povstání vypuklo 1. srpna 1944 Varšavské povstání. Cílem bylo převzít moc od Němců, než vstoupí Rudá armáda do města. Vzpoura trvala 63 dnů a byly to nejtragičtější dny z celé 700. leté historie Varšavy. Kapitulace polských sil byla podepsána 2. října 1944, obyvatelé museli opustit Varšavu a začalo metodické zničení města. Téměř 90% budov bylo zničeno včetně nejvzácnějších památek, zničeny byly všechny mosty přes Vislu, město bylo bez vody a elektřiny.

Rusové vstoupili do Varšavy 17. ledna 1945 a tím začala ruská nadváda, trvající téměř půl století. Obyvatelé Varšavy se po válce vrátili do svých zničených domovů rozhodnuti zrekonstruovat město, aby se Varšava opět stala hlavním městem Polska. Ale bylo to jiné město. Zatímco Staré město bylo důkladně postaveno znovu, zbytek města byl přestavěn ve stylu socialistického realismu, který byl cizí polským tradicím města. V roce 1955 byla v paláci Radziwiłłów podepsána Varšavská smlouva. V roce 1955 vznikla nová ikona Varšavy - Palác kultury a vědy. V roce 1980 byla dokončena rekonstrukce královského hradu. Po pádu komunismu v roce 1989 prošla Varšava rychlým hospodářským růstem a investičním boomem. Bylo postaveno metro, kancelářské budovy, nákupní centra, mosty.

Největšími turistickými lákadly města jsou: Stare Miasto - spleť křivolakých uliček a náměstí se starými hradbami, Łazienki Królewskie - park a zámecký komplex s mnoha architektonickými památkami, Wilanów - letní sídlo králů a šlechtických rodů, Pałac Kultury i Nauki - nejvyšší stavba v Polsku s vyhlídkovou plošinou, Muzeum Powstania Warszawskiego - muzeum Varšavského povstání, Muzeum Narodowe - národní muzeum s exponáty z doby antiky až po současnost, Centrum Nauki Kopernik - království experimentů a ráj záhad, pokusů a zábavy, Stadion Narodowy - národní stadion postavený pro EURO 2012, Multimedialny Park Fontann - osvěžující fontány různých tvarů a místa svázaná s Fryderykiem Chopinem - místa ve kterých pobýval, která navštívil nebo jsou s ním jinak spojená. [mapa]

Varšavský systém veřejné dopravy provozuje ZTM a zahrnuje metro, tramvaje, autobusy a příměstské vlaky. Metro patří k nejmladším v Evropě. První souprava s cestujícími vyjela v roce 1995. V provozu je jedna linka (sever - jih) ze stanice Młociny do stanice Kabaty. Metro jezdí v době od 5:00 do 24:00, v pátek a v sobotu navíc od 0:15 do 2:30. Staví se druhá linka (západ - východ) a v plánu je i třetí. Tramvaje jsou v provozu od 4:30 do 23:30, autobusy od 5:00 do 23:00. Noční provoz zajišťují autobusy označené N. Základní jízdenka v první zóně na 75 minut stojí 4,40 zł, celodenní 15,00 zł. Pro obě zóny stojí základní jízdenka na 90 minut 7,00 zł, celodenní 26,00 zł. Možností a kombinací je daleko víc. Jízdenky lze zakoupit na poštách, ve stáncích nebo v automatech.

Polská kuchyně je pestrá. Polské chutě mají základ v dobách, kdy na jednom území s Poláky žili Židé, Litevci, Ukrajinci a Tataři. Ti přinášeli svoji kulturu a stravovací zvyklosti. Typickými potravinami polské kuchyně je kysané zelí, okurky, kedlubny, červená řepa, smetana, houby a klobásy. Hodně se koření koprem, kmínem, majoránkou, pepřem a petrželkou. Varšavskou specialitou jsou Obwarzanki, Flaczki wolowe a Zygmuntówka. Výborný je Bigus, pokrm z kysaného zelí a uzeného masa nebo Gics, pečené telecí koleno. Zapít ho můžete lahodným tekutým medem. Polskou kuchyň si nelze představit bez tradičních polévek. Nejznámější jsou Barszcz z červené řepy, slepičí polévka Rosół nebo Zupa grzybowa z různých hub. Oblíbený je Żurek a Chłodnik. Nesmíme zapomenout na Pierogi.



- Na skok do Varšavy - Varšava - Centrum - Ogród Saski - Stare Miasto - Nowe Miasto - Fotogalerie -
- Otázky a odpovědi - Vyhledejte si svoji dovolenou ve Varšavě -