Úvod / Reportáže / Chorvatsko 2015

SMĚR ISTRIE  

Cesta do Chorvatska na Instrii v našich vzpomínkách a fotografiích 

- Směr Istrie - Sol Polynesia - Katoro Beach - Umag - ATP - Savudrija - Hum - Motovun - Grožnjan - Buje - Istralandia - Aquavision -
- Směr Morava - Fotogalerie - Otázky a odpovědi - Vyhledejte si svoji dovolenou v Chorvatsku -

Po pěti letech jsme se vypravili opět do Chorvatska. Chorvatsko 2010 bylo naše první seznámení s touto zemí, konkrétně na Makarské riviéře ve vesničce Veliko Brdo. Tentokrát naše cesta směřovala na Istrii, na Umažskou riviéru do Umagu. Na čelní sklo jsme si vylepili desetidenní rakouskou dálniční známku v ceně € 8,70 a vybaveni cestovním pojištěním AXA Excelent s neomezeným limitem léčebných výloh a vysokým pojištěním odpovědnosti jsme 3.7.2015 v 5:00 vyjeli směrem na jih. Cílem naší cesty byl Resort Polynesia u Katoro Beach, kde jsme měli přes Booking pronajatý Apartmán Polynesia. Měli jsme připravený palivový itinerář, který nám zajistil optimální spotřebu a cenu pohonných hmot. Plnou nádrž jsme natankovali ještě před odjezdem u naší oblíbené a levné čerpací stanice.

Po dálnici D1 a následně D2 jsme se přiblížili k rakouské hranici, jejíž přítomnost nám signalizovaly Pavlovské vrchy, které už v dávných dobách z dálky ukazovaly kupcům správnou cestu na prastaré kupecké stezce. Přes vodní nádrž Nové Mlýny jsme dojeli do Mikulova a k hraničnímu přechodu. Česko - rakouskou hranici jsme překročili v 5:50. Bylo 19. stupňů. Přes Drasenhofen, Poysdorf a Wilfersdorf jsme dojeli k čerpací stanici OMV, kde je možné na poslední chvíli zakoupit rakouskou dálniční známku. Potom se už silnice č. B7 napojila na hotový úsek dálnice A5 Nord Autobahn u městečka Schrick. Oproti našim dřívějším cestám už tady byly dokončeny všechny související stavby, zajišťující nezbytné služby motoristům. V 6:40 jsme dojeli do Vídně. Teplota vzrostla na 20,5 stupně.

Před mostem přes Dunaj jsme se dostali do menší dopravní zácpy, protože na mostě probíhaly stavební práce. Za mostem se už vše rozjelo a my jsme svižným tempem projeli Vídní průtahem po Südosttangente A23, která svými 18. kilometry tvoří nejkratší dálnici v zemi. Je to také nejvytíženější rakouská silnice. Za 24 hodin tudy dokáže projet i 170 tisíc vozidel. V 7:15, přibližně po dvou hodinách cesty, jsme zastavili k odpočinku u restaurace Oldtimer. S kamioňáky jsme posnídali a připravili se na průjezd Rakouskem. Ten byl bezproblémový. Těžili jsme z vhodné volby termínu - pátek ráno. Ke Štýrskému Hradci - Graz - jsme dojeli v 9:15. Teploměr už ukazoval 25 stupňů. Tady jsme se napojili na dálnici A9 Pyhrn Autobahn směřující do Slovinska. I ta byla téměř prázdná.

Sledovali jsme cenu pohonných hmot, protože se podle palivového itineráře blížila naše první tankovací zastávka. U dálniční čerpací stanice Shell byla cena € 1,43 za litr nafty. Na exitu 214 Leibnitz jsme sjeli z dálnice a hned za sjezdem dojeli do městečka Gralla, konkrétně do Gewerbepark. Tady jsme dočerpali naftu do plné nádrže u Eni za € 1,17, tj. o € 0,26 za litr méně než na dálnici. Hned vedle byl Jet, levnější o € 0,023. Bylo tam ale plno a platba probíhala jen přes platební automat. Současně jsme si zakoupili slovinskou měsíční dálniční známku v ceně € 30,00. Týdenní by nám cestu nepokryla. Vrátili jsme se zpět na dálnici. Celková zajížďka 2,5 km se nám vyplatila. Cestu k hranici nám ještě zpestřila kolona motorkářů. K hranici jsme dojeli v 9:55. Teplota byla 26 stupňů.

Po nám známe dálnici A1 jsme jeli k Mariboru. Tady jsme známou trasu opustili a pokračovali dále po A1 na Celje a Ljubljanu. Stejně jako v České republice a v Rakousku nás zastihl na slovinské dálnici čilý stavební ruch. Evropa investuje do rozvoje dálniční sítě, což je do budoucna pro naše cesty dobrá zpráva, v této chvíli však menší nepříjemnost. Přes Slovenska Bistrica, sérii tunelů a Celje jsme dojeli k odpočívadlu Lopata, kde jsme si v 11:15 udělali malou bezpečnostní přestávku. Krásné horské panorama nás dovedlo k městu Ljubljana. Přejeli jsme řeku Sávu a po východo - jižním dálničním obchvatu jsme Ljubljanu objeli ze severovýchodu na jihozápad. Bylo pravé poledne a teplota ukazovala 30 stupňů. Náš hlavní směr byl Koper.

U města Postojna jsme si na odpočívadle Ravbarkomanda udělali malou přestávku. Byli jsme necelé dva kilometry vzdušnou čarou od Postojnska Jama, druhého největšího jeskynního systému ve Slovinsku. Dálnice míjela majestátný Suhi Vrh (1313 m), podél kterého se dá přejet do Itálie ořes Gorizia. My jsme však pokračovali dále po A1 k další italské odbočce na Trieste. Ta nás také nezlákala do Itálie. Dálnice si už viditelně razila cestu dolů k moři. Projeli jsme 2240 m dlouhým tunelem Kostelec a 2190 m dlouhým tunelem Dekani, za kterým jsme už spatřili přístavní Koper. Dálnice A1 se změnila na rychlostní silnici H5 a dovedla nás do Koperu, nejdůležitějšího slovinského přístavu. U nákupního centra jsme se napojili na silnici č. 11 vedoucí do Chorvatska. 13:45, 32 stupňů.

Vystoupali jsme do vesničky Srgaši a po chvíli jsme se zařadili do kolony slovinských a italských vozidel směřujících do Chorvatska. Po dvaceti minutách jsme přejeli slovinsko - chorvatskou hranici a zamířili k dálnici A9 vedoucí napříč Istrií do města Pula. Sotva jsme na ni najeli, hned jsme ji opustili. Náš směr byl Savudrija / Umag / Plovanija. Nejdříve po silnici č. 75 a následně po č. 5003 jsme přes Marija na Krasu dojeli do Umagu. Ten nás přivítal kruhovým objezdem na téma tenisového turnaje ATP. Po Jadranské a Savudrijské ulici jsme kolem tenisového centra dojeli do části Katoro, kde ve stínu borovic na nás čekal Sol Polynesia. Bylo 14:20, teplota 35 stupňů. Průměrná spotřeba nafty na palubním počítači ukazovala 3,5 litru na 100 km.


- Směr Istrie - Sol Polynesia - Katoro Beach - Umag - ATP - Savudrija - Hum - Motovun - Grožnjan - Buje - Istralandia - Aquavision -
- Směr Morava - Fotogalerie - Otázky a odpovědi - Vyhledejte si svoji dovolenou v Chorvatsku -