CESTA DOMŮ

Cesta autem z Rosolina Mare

 /  / Reporáže z cest / Rolina Mare 2013 / Cesta domů

Opustili jsme bránu Rosapineta Nord a po ulici Strada Nord, Via del Salici a Via Sant' Antonio jsme se napojili na Viale dei Pini. Ta přešla v SP65, po které jsme podél řeky Adige opustili park Delta Pádu. Za Ca' Morosini jsme se ve Volto napojili na silnici Romea - SS309. Přejeli jsme řeku Adige a o chvíli později řeku Brenta. Minuli jsme město Chioggia a přejeli přes Laguna Veneta. Podél této laguny z jedné strany a Canale Taglio Nuovissimo z druhé strany jsme dojeli do Marghera, městské čvrti Mestre. Tady jsme odbočili doprava na silnici SR11, která nás podél hlavního nádraží v Mestre dovedla na Via della Liberta. Blížili jsme se k mostu Ponte della Liberta, spojujícího Mestre s Benátkami. A právě Benátky jsme si vybrali pro závěrečný výlet naší dovolené v Rosolina Mare.

Z Benátek jsme vyjížděli po dvanácté hodině a po Ponte della Liberta, po Via della Liberta a SR11 jsme dojeli k bezplatné Tangenciále A57, po které jsme se vydali směr severovýchod, domů. Tangenciála byla téměř prázdná, při výjezdu z Mestre nás však informační tabule varovaly před kolonami, které se tvořily od napojení na A4 po napojení na A23. Na mýtné bráně jsme si vyzvedli lístek, ujeli něco málo přes kilometr ... a skončili jsme v koloně. Po dlouhém, více jak hodinovém, popojíždění jsme to vzdali a na Cessalto sjeli z autostrady. Zaplatili jsme mýtné ve výši € 3,90 a po SP54 jsme dojeli do městečka Ceggia, kde jsme se napojili na SS14. Přes Santo Stino di Livenza a Portogruaro jsme po téměř prázdné silnici dojeli do Latisana, kde se začaly tvořit kolony před semafory.

Směr Milano a Trieste
Směr Milano a Trieste
Sjezd na Gemona
Sjezd na Gemona
Italsko-rakouská hranicex
Italsko-rakouská hranice
Fun Wash Sprit
Fun Wash Sprit

Za městečkem se kolona rozplynula. V domnění, že s Bibione a Lignano za zády se kolona rozplyne i na autostrádě, jsme se rozhodli najet na autostrádu. Na mýtnici jsme si v 15:09 vyzvedli lístek ... a skončili jsme v koloně. Ta naštěstí občas popojížděla rychleji a za sjezdem na San Giorgio se zcela rozplynula. Z dálnice A4 jsme přejeli na dálnici A23 a po ní jsme pokračovali přes Udine až do Gemony, kde jsme autostrádu opustili. Na mýtné bráně jsme zaplatili € 4,90 a po SS13 jsme se vydali vzhůru do Alp. Nádherné údolí říčky Fella nám nikdy nezevšední. Furlánské názvy městeček - Vençon, Resiute, Scluse, Dogne, Pontebe, Tarvis - nám dávaly najevo, že projíždíme Furlansko-Julským Benátskem na rozhraní Julských Alp a Dolomitů.

Projeli jsme Tarvisio, poslední italské městečko na trase, a přibližně v 17:30 jsme překročili italsko-rakouskou hranici. Už tradičně jsme v Arnoldsteinu dotankovali u Fun Wash Sprit nejlevnější naftu v okolí, za stejnou cenu jako před týdnem, tedy € 1,397 za litr. Před Villachem jsme najeli na dálnici. Tentokrát jsme využili před týdnem zakoupenou rakouskou desetidenní dálniční známku. Přes Klagenfurt a Graz jsme se už za tmy přemístili přes celé Rakousko do Vídně, kde jsme poslechli navigaci a místo přímé cesty po A23 jsme odbočili na obchat Vidně přes Swechat. Na A23 jsme se připojili před Dunajem, kde do protisměru stála dlouhá kolona aut směřujících na jih. Přes Grosskrut, Reintal a Břeclav jsem vpořádku dojeli zpět domů.

Fotogalerie: Cesta domů