Úvod / Komentáře APOLLO 11 

Oficiálně byla mise Apolla 11 považována za expedici s otevřeným koncem. Astronauti v ní měli pokračovat jen potud, dokud bude vše klapat a dokud nebude hrozit žádné nebezpečí. Nikdo z představitelů tohoto vesmírného projektu však nepochyboval o úspěšném přistání na povrchu Měsíce. Modul Eagle byl vybaven kompletně pro úspěšné vyvrcholení celé mise.

16. července 1969 se Saturn 5 odlepil od rampy a vynesl drahocenný náklad na parkovací oběžnou dráhu kolem Země. Po dvou obězích byla navedena celá sestava na translunární dráhu. Po přestavbě kosmické lodi a několika manévrech vstoupilo Aplollo 11 dne 19. července do sféry gravitačního vlivu Měsíce a s narůstající rychlostí začalo k němu padat. Na 34 minut se kosmická loď ztratila na odvrácené straně měsíce, aby byla navedena na oběžnou dráhu. Pomocný modul Columbia a měsíční modul Eagle byli připraveni k přistávacímu manévru.

Po odpočinku a po snídani se 20. července 1969 přemístili Aldrin a Armstrong do Eaglu, Collins zůstal v Columbii. Začala konečná fáze. Za odvrácenou stranou měsíce se oba moduly od sebe oddělily a Eagle začal sestupovat. Ve 20:17 přistál Eagle na měsíci. Armstrong popsal krajinu následovně: "Za oknem je relativně rovná planina, rozrytá značným množstvím kráterů, od pěti do padesáti stop v průměru, s valy 20 až 30 stop vysokými. Jsou tu hádám tisíce drobných kráterů o průměru od jedné do dvou stop. Vidíme taky několik hranatých bloků přes dvě stopy velkých, ve vzdálenosti asi sto yardů před námi. Mají ostré hrany. V dáli vidím nějaké pohoří, přesně ve směru letu. Je asi tak míli od nás, jde to těžko odhadnout."

Přípravy k výstupu se opozdily, ale 21. července 1969 ve 2:39 hodin vystoupil Armstrong z Eaglu na povrch Měsíce. Stamiliony lidí na celém světě bez dechu sledovali na obrazovkách svých televizorů duchovitou postavu, zkoušející opatrně půdu před sebou. Armstrong pronesl historická slova: "Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo". Za Aldrinovy asistence se spustila z kabiny fotografická výbava a Armstrong pořídil první snímky a po odběru nouzových vzorků sestoupil k povrchu Měsíce i Aldrin. Oba vztyčili americkou vlajku a přijali gratulaci prezidenta Nixona. Po odběru a zdokumentování dalších vzorků se oba vrátili zpět do Eaglu. Po úklidu kabiny a vyhození nepotřebných věcí se oba uložili ke spánku.

Po snídani a popisu povrchu pro geology se připravili ke startovacímu manévru. Z trysky vyšlehly plameny a Eagle se odlepil od Měsíce a po chvíli se dostal na oběžnou dráhu Měsíce, kde se po několika manévrech spojil Eagle s Columbií. Po přenesení vzorků, fotografických materiálů a dokumentace byl lunární modul odhozen. Loď byla navedena na zpáteční dráhu k Zemi. Columbia přistála v Tichém oceánu 24. července 1969 v 16:49 hodin. Celá posádka i se vzorky putovala do karantény, aby se vyloučil byť i vysoce nepravděpodobný přenos mikroorganismů na Zemi.

20. července 2003 (20:10)

Point  24.11.2005, 15:49.
Dobrý den, máte hezké a zajímavé stránky. Jenom jsem postrádal u Apola 11, že když se vrátil Armstrong po procházce do modulu prohlásil: "Mnoho štěstí pane Gorski!" (A dalších dvacet let mlčel a neřekl, co tím chtěl basník říci :-) Zdravím Vás. Jiří Janda.
Řehůřkovi: inconstantmoon.com: "q: When leaving the surface of the Moon, Neil Armstrong said goodnight to someone (ie "goodnight Mr Gurski"). What did he say, and why did he say it? (Fred Kolthay, Mahopac, NY). a: A story has been circulating for some years on the Internet relating to the comment "Good luck, Mr Gorski" spoken by Neil Armstrong at the end of his first moonwalk. The meaning of these cryptic words is clever, risque and funny (and unfortunately cannot be explained on a family site). The only thing which detracts from it is that it never happened, as the mission transcripts reveal." :-)