Úvod / Reportáže / Centrum otázek a odpovědí

KALÁBRIE - PŘÍSPĚVEK NAŠEHO ČTENÁŘE  

 

Kalábrie v odpovědích na vaše otázky  


Bod  29.01.2004, 18:20.

Minulé prázdniny jsme navštívili také vozem Kalábrii, tak se snad pár poznatků hodí :-) Za prvé, vřele doporučuji navštívit tento kraj. Nádherné neposkvrněné místo cizinci. Pokud jsme potkali troje němce (rakušany vůbec žádné) za celou dovolenou, tak to je hodně. Bohužel domluvit se jinak než italsky, je poměrně dost velký problém, ale při troše dobré vůle, ruce a nohy stačí. Byli jsme opravdu velice příjemně překvapeni pohostinností a přívětivostí místních lidí. Co se týká cesty. Cesta tam poměrně v pohodě. Doporučuji rozdělit na tři části, dny. Později pochopíte proč. Mimochodem, hned v Německu nám odešla klimatizace - auto se v Itálii proměnilo v saunu bez vypínače.

První zastávka byla v kempu v Pizze. Asi jediné, co stojí za shlédnutí, je opravdu jen ta věž, ale € 15,00 za možnost vyštrachat se nahoru pěšky nás odradila. Vcelku levné ubytování, € 15,00 za osobu. Bydleli jsme v autokempu v poměrně luxusním karavanu - nicméně karavan jsme s sebou neměli, byl součástí kempu.

Druha zastávka - Řím. Peklo nejpekelnější. Hned na začátku Říma náš navigátor trochu zabloudil v mapě - můj ani nevím, zda nejhorši či teď po skoro roce nejlepší zážitek na vyprávění. Tohle malé zabloudění nás stálo skoro tři hodiny. Pokud můžete, neobjednávejte si ubytování v Římě, ale někde poblíž. Do města se můžete dostat krásně vlakem - mají vcelku přehledné jízdní řády a v kempu, kde jsme bydleli, nám to i jasně vysvětlili. Tak a teď k tomu Římu. Řídím poměrně slušně, ročně najezdím přibližně 30 až 40 tisíc kilometrů, ale tohle jsem nezažil. Nefunkční světla na křižovatce Bulhar v Praze hadr! V Římě na přibližně tříproudové silnici stojí 5 až 6 řad aut a to ani ne vedle sebe. Prostě tak nějak jak kdo přijede. Volná místečka mezi auty vyplňují motocyklisti, kterých je podle mě daleko víc než řidičů aut. Na semaforech, když padne oranžová se dá vše tak nějak do pohybu, přičemž si připadáte jako ve včelím hnízdě. To ty motorky. Hledali jsme jednu ulici, bohužel byla asi 5 kilometrů dlouhá a značení ulic Římani nějak zanedbali. Byla už noc, když jsme se dostali do našeho kempu. Ubytování strašné. Opět jsme bydleli v karavanu, bohužel už měl něco za sebou. A záchody? Nejbližší lesík to jistil. Doporučuji noční procházku starým Římem - vše je nádherně osvětleno - pastva pro oči. Den jsme trávili opět procházkou po starém Římě. Nezapomeňte, že ve většině památek a to i v Pizze, musíte mít zakrytá ramena oblečením a kraťasy pod kolena - jinak Vás tam nepustí - můj kamarád si zkoušel zapůjčit od manželky náhradní sukni, kterou měla v batohu, ale bezúspěšně - Vatikán zevnitř neviděl. Jako náhradu si můžete ve stáncích poblíž koupit papírové kraťasy za € 5,00. V Římě, hlavně ve starém, si můžete na poměrně dost místech natočit vodu z veřejných kohoutků - ještě žijeme všichni, takže je pitná. Byla krásně studená. Jinak pití se pohybuje kolem € 3,00 až € 5,00 za 0,3 l - takže doporučuji tu z kohoutku, která perfektně osvěží. Když jsme tam byli, teplota na sluníčku se pohybovala kolem 35. až 40. stupňů. Návštěva Kolosea stojí myslím € 10,00 nebo € 15,00, ale vřele doporučuji, stojí za to!

Tak a pryč z Říma. Třetí den, cesta do Kalábrie. Po cestě jsme se zastavili v Pompejích. Vstupné se myslím také pohybovalo kolem € 15,00 až € 20,00. Myslím, že projít celé Pompeje je tak na 2 až 3 dny. Jen jsme je prolítli, koukli na sopku a tradá do Kalábrie. Tam je to jako v Čechách na vesnici. Nikdo nikam nepospíchá, pohoda, klid. Měli jsme nádherné ubytování s výhledem na moře. Pláže skoro prázdné až prázdné - za celý týden byla účast tak 20 až 30 lidí denně na 200. metrové pláži - hlavně kvůli té jejich polední siestě. Padne 12. hodina, většinou všude zavřou a nakupovat můžete až tak kolem páté - když opadnou strašná horka. Říkal jsem si, že asi všichni vyrazí na pláže. Ne, většinou jsou zalezlí někde doma a straní se těch veder. Jinak co bych ještě rád podotknul. Italové jsou tak trošičku menší prasátka - rozbité televize, vysypané odpadkové koše apod. Na plážích případně kousek od pláží je poměrně běžná záležitost.

Týden utekl jako voda. Cesta zpět. Říkal jsem si, že těch 2000 km do Prahy je hodně. Přesně jsme to měli 1950 km. Vyjeli jsme brzy ráno kolem 8:00 s tím, že po cestě zpět chytneme nějaký penzionek. Nestalo se tak - celou cestu jsem řídil, ale v Salzburgu, když už byla noc, se to nedalo vydržet. Předal jsem řízení své přítelkyni. Řídila až na české hranice, kde to i ona vzdala. Ale už jsme byli v České republice, tak jsem ten zbytek do Prahy odřídil. Cesta trvala 17 hodin v kuse. Co se týká poplatků do Itálie si už moc nepamatuji, ale cestu zpět jsme jeli v Itálii po dálnici a to stálo přibližně € 50,00. Pak ještě poplatky za tunel atd. Cesta zpět nás stála myslím něco kolem € 60,00 až € 70,00. Závěrem. Vřele doporučuji jižní Itálii a obzvláště Kalábrii. Petr.